Kalkulačka: Kolik je odstupné při výpovědi ze zaměstnání v roce 2024?

V některých případech máte při ukončení zaměstnání nárok na odstupné. Nárok na odstupné je upraven v zákoníku práce (zákon číslo 262/2006 Sb.), paragraf 67 a 68. Máte na něj nárok především v případech, kdy dostanete výpověď pro nadbytečnost, nebo z organizačních důvodů. Nebo pokud je zaměstnání ukončeno ze zdravotních důvodů.

Výše odstupného, závisí mimo jiné na tom, jak dlouho v zaměstnání pracujete. A také pochopitelně na tom, jaká je vaše výplata. Odstupné se vypočítá, jako násobek průměrného hrubého měsíčního výdělku (tj. z příjmu za poslední ukončené kalendářní čtvrtletí v zaměstnání).

Výpočet: Kolik je odstupné při ukončení pracovního poměru?

Kdy je podle zákona nárok na odstupné?

Na odstupné vám podle zákona (zákoník práce – paragraf 67) vzniká jen v některých případech:

• Pokud vám dá zaměstnavatel výpověď pro nadbytečnost
• Pokud vám dá zaměstnavatel výpověď z organizačních důvodů (ruší se pracoviště ap.).
• Pokud dám, dá zaměstnavatel výpověď z důvodu zániku firmy
• Pokud je pracovní poměr ukončen dohodou z výše uvedených důvodů
• Pokud je zaměstnání ukončeno na základě lékařského posudku (pracovní úraz, nemoc z povolání, ohrožení nemocí z povolání, překročení maximální doba expozice na rizikovém pracovišti apod.)

Kdy nemate nárok na odstupné?

V jiných případech ukončení pracovního poměru, není ze zákona na odstupné nárok. Může se jednat například o situace, kdy pracovní poměr skončí jiným způsobem. Například je důvodem:

• Výpověď, kterou dá zaměstnanec (na důvodu nezáleží)
• Ukončení pracovního poměru dohodou (pokud není důvodem nadbytečnost nebo např. organizační důvody – viz výše)
• Ukončení pracovního poměru na dobu určitou
• Ukončení práce na dohodu DPP nebo DPČ
• Okamžité zrušené pracovního poměru z důvodu hrubého porušení pracovní kázně
• Ukončení pracovního poměru ve zkušební době

V některých případech (kdy není na odstupné nárok podle zákona), vám ale zaměstnavatel může vyplatit i tak, nějaké odstupné.

Například, pokud ho k tomu zavazuje kolektivní smlouva. Nebo pokud si odstupné dojednáte už při uzavírání pracovní smlouvy. Nebo pokud se jedná o „projev dobré vůle“ zaměstnavatele.

Kolik je odstupné při výpovědi ze zaměstnání

Výše odstupného se odvíjí mimo jiné od toho, jak dlouho v zaměstnání pracuje. Máte nárok vždy na násobek průměrného měsíčního výdělku:

• 1 měsíc, pokud pracujete v zaměstnání méně než 1 rok
• 2 měsíce, pokud pracujete v zaměstnání méně než 2 roky
• 3 měsíce, pokud pracujete v zaměstnání 2 a více roků
• 12 měsíců, pokud je zaměstnání ukončeno na základě lékařského posudku (pracovní úraz, nemoc z povolání, maximální doba expozice na rizikovém pracovišti)

Výše odstupného se vypočítá z průměrné hrubé mzdy (resp. z průměrného měsíčního výdělku).

Výpočet se provádí z posledního ukončeného kalendářního čtvrtletí. Pokud byste dostali výpověď ke konci června, pak se výpočet provedl z příjmu za leden až březen. Pokud byste dostali výpověď ke konci července, pak to bude z příjmů za duben až červen, atd.

Výpočet odstupného – kolik je odstupné?

Pro výpočet odstupného je rozhodující vaše průměrná (hrubá) hodinová mzda. Ta se zjistí tak, že se v daném čtvrtletí spočítá celkový příjem:

• Včetně odměn a prémií
• Včetně různých příplatků za práci přes čas, nebo o víkendu či v noci
• Naopak se nezahrnuje náhrada za nemoc nebo za dovolenou

Celková výše příjmu za 3 měsíce se pak vydělí počtem skutečně odpracovaných hodin:

• Celkový počet skutečně odpracovaných hodin za 3 měsíce
• Započítají se i přesčasové hodiny
• Naopak se nezapočítají hodiny (dny), kdy jste měli dovolenou nebo byli na neschopence

Výsledkem je pak průměrná hodinová mzda. A z ní se určí průměrný měsíční výdělek:

• Průměrná hodinová mzda se vynásobí počtem hodin, které máte v pracovní smlouvě na jeden týden (obvykle 40 hodin)
• Výsledek se vynásobí koeficientem 4,38 (průměrný počet týdnů v jednom měsíci v roce)
• Výsledkem je pak průměrná hrubá mzda a ta se vynásobí počtem měsíců, za které máte nárok na odstupné

A nakonec se z výsledného odstupného ještě spočítá daň. Daň z odstupného i z výplaty je 15% (někdy, díky vysokému odstupnému, musíte navíc zaplatit i zvýšení daň 23% z částky nad 161 296 Kč, ale ta se vám může vrátit při ročním daňovém přiznání).

Z odstupného se nestrhává ani sociální ani zdravotní pojištění. Resp. to platí pro odstupné, na které máte nárok ze zákona. Pokud by vám zaměstnavatel dobrovolně vyplatit odstupné (v případě ukončení zaměstnání, kde to nenařizuje zákoník práce), tak z něj by se už odvádělo i sociální a zdravotní pojištění.

Odstupné a podpora v nezaměstnanosti na Úřadu práce 2024

Dříve (do konce roku 2023) platilo, že pokud vám vznikne nárok na odstupné (např. za 3 měsíce), tak první 3 měsíce na Úřadu práce nebudete dostávat podporu v nezaměstnanosti. Výplata podpory byla pouze odložena, a začali jste ji dostávat od 4 měsíce. Nárok na podporu se díky odstupnému nijak nekrátil. Jen byla podporu vyplácena se zpožděním

Od začátku roku 2024, ale platí nové podmínky pro nárok na podporu v nezaměstnanosti. Podle nových podmínek se toto omezení (kdy se nevyplácí podpora při nároku na odstupné), ruší a na podporu je nárok ihned od začátku evidence na Úřadu práce. Změna se týká těch, kdo si půjdou o podporu požádat od 1. 1. 2024.

Odstupné a exekuce nebo insolvence

Pokud jste v exekuci nebo insolvenci, pak vám může být část odstupného zabavena. Platí zde stejný postup výpočtu srážek, jako při exekuci na plat.

Celkové odstupné, které dostanete od zaměstnavatele, se pro výpočet srážek rozdělí na jednotlivé měsíce. Pokud například dostanete odstupné ve výši 90 000 Kč za 3 měsíce, pak se rozdělí na 3 x 30 000 Kč. A srážky se pak pro každou část odstupného vypočítají samostatně.

Z odstupného vám tedy zůstane srovnatelné množství peněz, jako vám při exekuci nebo insolvenci zůstává z platu. Exekutor vám tedy rozhodně nemůže zabavit celé dostupné. Ale jen určitou část.