Kalkulačka nemocenská 2020: Kolik dostanu během neschopenky?

Během pracovní neschopnosti (neschopenky), dostáváte buď náhradu mzdy od zaměstnavatele (za prvních 14 dní) nebo nemocenské dávky (od 15 dne). V této kalkulačce si můžete spočítat, kolik dostanete, pokud budete v roce 2020 na neschopence (v pracovní neschopnosti). Dozvíte se, jak se provádí výpočet a další užitečné informace.

Výpočet neschopenky 2020

Kalkulačka nemocenská 2020
Měsíční hrubá mzda
(průměr za posledních 12 měsíců)

Měsíční hrubá mzda
(průměr za předchozí čtvrtletí)

Výpočet

U nemocenských dávek se v naší kalkulačce používá zjednodušený výpočet. Ten vychází pouze z průměrné měsíční hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Pokud celkový příjem za posledních 12 měsíců byl jiný, může být skutečně vyplacená nemocenská odlišná.

U náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti je v naší kalkulačce použitý zjednodušený výpočet. Skutečná výše náhrady mzdy se odvíjí od počtu pracovních hodin v předchozím kalendářním čtvrtletí a od počtu pracovních hodin, za které náleží náhrada mzdy při pracovní neschopnosti.

Náhrada mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti

Během prvních 14 dní pracovní neschopnosti, dostávají zaměstnanci náhradu mzdy od zaměstnavatele. Náhrada mzdy od zaměstnavatele je ve výši 60% z redukované hodinové mzdy.

Na rozdíl od nemocenských dávek, které dostáváte od 15 dne, a které jsou vypláceny za každý kalendářní den, u náhrady mzdy dostáváte zaplaceny pouze skutečně neodpracované směny.

Na náhradu mzdy mají nárok pouze zaměstnanci. OSVČ sice mohou mít nárok na nemocenské dávky od 15 dne neschopenky, ale náhrada mzdy se jich netýká.

Nemocenské dávky od 15 dne pracovní neschopnosti

Při delší nemoci (déle trvající pracovní neschopnosti), od 15 dne vzniká nárok na nemocenské dávky. Mají na ně nárok jak zaměstnanci, tak i OSVČ (podnikatelé, živnostnic). OSVČ mohou mít nárok na placenou nemocenskou pouze v případě, že si platí nemocenské pojištění. To je něco jiného než zdravotní pojištění.

Kolik je nemocenská v roce 2020?

Výše nemocenské se liší podle doby, jakou dlouho jste nemocní (na neschopence):

  • 15 – 30 den pracovní neschopnosti = 60% z redukovaného denního vyměřovacího základu (z hrubé mzdy, platí se za kalendářní dny, včetně víkendů a svátků)
  • 31 – 60 den pracovní neschopnosti = 66% z redukovaného denního vyměřovacího základu
  • Od 61 dne pracovní neschopnosti = 72% z redukovaného denního vyměřovacího základu

Pří výpočtu výše nemocenské se  vchází se z hrubé mzdy. Ta se během výpočtu upravuje. Pro rok 2020 jsou stanoveny tyto redukční hranice:

  • Do 1 162 Kč se započítává ve výši 90 %
  • nad 1 162 Kč do 1 742 Kč redukce na 60 %
  • nad 1 742 Kč do 3 484 Kč redukce na 30 %
  • nad 3 484 Kč se nezohledňuje

Jaká je maximální délka neschopenky?

Na nemocenské dávky můžete mít obvykle nárok maximálně po dobu 380 dní. Po uplynutí této doby, by se posuzovalo, jestli je reálná šance, na to že se brzy uzdravíte. Pak je případně možné prodloužení doby vyplácení nemocenské o dalších 350 dní. Nebo by vám mohl vznikat nárok na invalidní důchod, pokud by se jednalo o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav.

Maximální délka pracovní neschopnosti jako takové, ale není omezena. Může tedy nastat situace, kdy sice budete v pracovní neschopnosti, ale nebudete již mít nárok na nemocenské dávky.

Nemocenská po skončení zaměstnání

Na placenou pracovní neschopnost můžete mít nárok i po skončení zaměstnání. V případě, že onemocníte do 7 dní od ukončení pracovního poměru, pak máte stále ještě nárok dostávat nemocenské dávky. Nemáte již ale nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele.

V praxi by to tedy vypadalo tak, že ten kdo onemocní až po skončení zaměstnání, nedostane za prvních 14 dní nic. Nemocenské dávky pak dostává až od 15 dne pracovní neschopnosti.

Nárok na nemocenské dávky pro nezaměstnané na Úřadu práce?

Pokud jste nezaměstnaní, na Úřadu práce, pak sice můžete být „v pracovní neschopnosti“, ale nevzniká nárok na placenou neschopenku. Nárok by byl, pouze pokud byste onemocněli do 7 dní od skončení zaměstnání. Pokud onemocníte později (během doby co jste nezaměstnaní), tak již nemáte nárok na nemocenskou.

Výpověď během pracovní neschopnosti

Během doby, kdy jste v pracovní neschopnosti, nemůžete od zaměstnavatele dostat výpověď. Existují jenom specifické situace, kdy by vás zaměstnavatel mohl propustit během neschopenky. Například, pokud by docházelo k zániku zaměstnavatele nebo jeho části.

Něco jiného je ale ukončení pracovního poměru ve zkušební době. Tam je pouze omezení, že s vámi zaměstnavatel nemůže ukončit pracovní poměr, během prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Pokud ale ve zkušební době budete na neschopence, tak vám zaměstnavatel od 15 dne může ukončit zaměstnání.

Neschopenka během výpovědní doby

Pokud onemocníte až po té, co jste dostali výpověď, pak platí, že během pracovní neschopnosti se výpovědní lhůta zastaví. Po dobu, co budete v pracovní neschopnosti, nebude výpovědní lhůta běžet. Pokud tedy máte výpovědní lhůtu 2 měsíce, a vy po jednom měsíci onemocníte. Tak po skončení pracovní neschopnosti poběží výpovědní lhůta ještě ten jeden zbývající měsíc.

Vycházky a kontrola během neschopenky

V době, kdy jste na neschopence, máte povinnost dodržovat vycházky a léčebný režim. Vycházky vám může povolit pouze lékař (někdy ale nemusí, je to na jeho rozhodnutí a zvážení vašeho zdravotního stavu). Lékař vám může povolit vycházky pouze na maximálně 6 hodin. A pouze v rozmezí 7 – 19 hodin.

Během pracovní neschopnosti k vám může přijít kontrola. Prvních 14 dní může přijít kontrola od zaměstnavatele. Po celou dobu pracovní neschopnosti pak může přijít kontrola z ČSSZ. Pokud byste během kontroly nebyli doma, neznamená to automaticky ztrátu nemocenské. Jen to musíte ihned začít řešit a mít nějaké věrohodné vysvětlení.

Další užitečné kalkulačky:

 

Provozovatel tohoto webu neodpovídá za správnost a aktuálnost zveřejněných údajů. Pro aktuální informace o nároku na jednotlivé sociální dávky navštivte přímo web Ministerstva práce a sociálních věcí (mpsv.cz), nebo se obraťte na příslušný sociální úřad (úřad práce) v místě vašeho trvalého bydliště.