Dávky na bydlení – družstevní byt nebo podnájem

Mezi základní sociální dávky určené na úhradu nákladů na bydlení patří především příspěvek na bydlení. Na ten je nárok, pokud jsou příjmy rodiny nízké a naopak výdaje (náklady na bydlení) vysoké. Maximální výše dávky je regulována prostřednictvím tabulkových „normativních nákladů“, které určují maximální možnou výši výdajů na bydlení. Kolem příspěvku na bydlení ale panuje řada nejasností a na některé z nich najdete odpovědi v textu níže. Podívejte se tedy, kdy máte nebo nemáte nárok na příspěvek na bydlení, a na co si dát pozor.

Počítá se hypotéka mezi náklady na bydlení?

Mnoho lidí si pořídí vlastní byt a následně pak platí poměrně vysokou hypotéku. Z jejich pohledu tedy mají vysoké náklady na bydlení a zajímalo by je, jestli by měli nárok na sociální dávku – příspěvek na bydlení. V tomto případě jsou ale jejich šance na získání dávky jen velmi malé. To co platí, jako splátky za hypotéku se totiž nepočítá mezi náklady na bydlení. Jinak by asi stát musel dotovat hypotéky snad všem, kdo je mají. Pokud někdo platí hypotéku, tak bude mít nárok na příspěvek na bydlení pouze tehdy, pokud by ho k tomu opravňovali další náklady jako platby za služby nebo energie (plyn, elektřina apod.).

Tip: Kalkulačka přídavky na bydlení

Příspěvek na bydlení na družstevní byt

Příspěvek na bydlení je možné získat, i když bydlíte v družstevním bytě. Zákon, kterým se řídí příspěvek na bydlení (konkrétně se jedná o Zákon o státní sociální podpoře číslo 117/1995 Sb.) určuje, že na příspěvek na bydlení má nárok jak majitel bytu nebo domu v osobním vlastnictví, tak i ten kdo bydlí v nájmu nebo v družstevním bytě.

Pozor ale na to že u družstevního bytu může o příspěvek na bydlení žádat pouze ten, kdo je vlastníkem družstevního podílu. Pokud si pronajmete družstevní byt a budete zde bydlet v podnájmu, pak nárok na příspěvek na bydlení mít nebudete. V praxi je to totiž tak, že faktickým majitelem bytu je družstvo a „majitel“ bytu má s družstvem uzavřenou nájemní smlouvu. Pokud byt dále pronajímá, jedná se pak zpravidla pouze o podnájem a na ten se příspěvek na bydlení nevztahuje.

Příspěvek na bydlení v podnájmu

Jak již bylo uvedeno výše, tato dávka se vztahuje pouze na případy, kde je uzavřena nájemní smlouva (mezi majitelem bytu a nájemníkem). Pokud je uzavřena podnájem smlouva (tedy majitel bytu byt pronajme nájemci a ten jej dále pronajímá formou podnájmu), pak nárok na příspěvek na bydlení opravdu nevzniká. V takovém případě může být nárok na jinou sociální dávky – doplatek na bydlení, což je dávka hmotné nouze a platí pro ni jiné podmínky.

Trvalé bydliště i bez souhlasu majitele?

Mezi hlavní podmínky pro nárok na přídavky na bydlení patří to, že žadatel o sociální dávku musí mít v daném bytě vedené trvalé bydliště. To mlže být problém u těch kdo bydlí v nájmu. Někdy se mohou setkat s tím, že jim majitel nechce dovolit, aby si v bytě zřídili trvalý pobyt. Tady je ale karta na straně nájemníka. Pokud má uzavřenou platnou nájemní smlouvu, může si v bytě zřídit trvalý pobyt i bez souhlasu majitele. Stačí zajít na příslušný obecní úřad, kde se provádí změna bydliště a předložit nájemní smlouvu. Dodatečný souhlas majitele bytu není potřeba. V případě že by byla uzavřena podnájemní smlouva, pak je ale situace trochu jiná.

Příspěvek na bydlení a trvalý pobyt

S trvalým bydlištěm ještě souvisí jedna věc. Při žádosti o tuto dávku se posuzují všechny osoby, které mají v bytě vedené trvalé bydliště, bez ohledu na to, jestli zde skutečně bydlí nebo ne. Často se tak stává, že majitel bytu, který zde má vedený trvalý pobyt, byt pronajme. Ale svůj trvalý pobyt nezruší. Pokud pak jde nájemník žádat o příspěvek na bydlení, majitel bytu se bude započítávat jako další osoba, která bydlí v daném bytě. Musel by tak dokládat svoje příjmy a vše další co s tím souvisí. Stejně tak, pokud v bytě žijí dva lidé a pouze jeden z nich zde má trvalý pobyt, posuzuje se pouze tato jedna osoba.