Kalkulačka: Výpočet nemocenská na neschopence 2024

Kolik jsou nemocenské dávky v roce 2024, na které máte nárok v době pracovní neschopnosti? Jak je to s nemocenskou za prvních 14 dní? Spočítejte si v naší online kalkulačce, kolik peněz byste měli dostat, při neschopence od 1.1.2024.

Kolik je nemocenská za prvních 14 dní v roce 2024?

Na nemocenskou máte nárok od prvního dne. Až do 14 dne pracovní neschopnosti pak vzniká nárok na náhradu mzdy. Tu platí zaměstnavatel a nárok na ni mají tedy jen zaměstnanci. Po skončení pracovního poměru, i když je nárok na nemocenské dávky, se náhrada mzdy nevyplácí. Stejně tak ani OSVČ, za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, nic nedostávají. Na nemocenské dávky pak vzniká nárok až od 15 dne.

Viz: Kalkulačka náhrada mzdy od zaměstnavatele za prvních 14 dní v roce 2024

Kolik je nemocenská v roce 2024

Nemocenské dávky se vyplácí až od 15 dne pracovní neschopnosti, a mohou být vypláceny až 380 dní (resp. maximální délka podpůrčí doby je 380 dní začátku neschopenky).

Výše nemocenských dávek je 60% z denního vyměřovacího základ (viz níže). Nemocenská se pak vyplácí za každý kalendářní den, kdy trvala pracovní neschopnost. Tedy i za víkend (za sobotu i neděli) nebo i za státní svátky.

Výpočet výše nemocenské v roce 2024

Jak se počítá nemocenská?

Rozhodujícím faktorem, pro určení výše nemocenské, je stanovení denního vyměřovacího základu. Ten se dá velmi zjednodušeně spočítat jako součet všech (hrubých) příjmů od jednoho zaměstnavatele za posledních 12 měsíců. A tento součet pak vydělíme číslem 365 (resp. ve skutečnosti to nemusí být tolik dní, například pokud byste v posledním roce již byli na nějaké předchozí neschopence, atd.).

Poznámka: Jedná se jen o modelový příklad výpočtu vyměřovacího základu, v reálné situaci to pak může být mnohem složitější. Řeší se i tzv. vyloučená doba – například pokud v uplynulých 12 měsících měl zaměstnanec jinou pracovní neschopnost. Jinak se základ počítá i v případech, kdy poslední zaměstnání (resp. pojištěná činnost), trvá kratší dobu než 12 kalendářních měsíců.

Příklad výpočet: Pan Novák měl v posledních 12 měsících hrubou mzdu průměrně ve výši 25 tisíc korun. Denní vyměřovací základ by tedy byl (12*25000)/365 = 821,92 Kč

Tento denní vyměřovací základ se pak dále „redukuje“ podle těchto pravidel:

• 1 redukční hranice 1466 Kč, z této částky se započítá 90%
• 2 redukční hranice 2199 Kč, do této částky se započítá 60%
• 3 redukční hranice 4397 Kč, do této částky se započítá 30%
• Cokoliv nad 4397 Kč se do výše nemocenské již neprojeví

Z takto redukované částky se pak započítá 60% za 15 až 30 den, pak se nemocenské dávky zvyšují:

• od 15 do 30 dne je to 60%
• od 31 do 60 den je to 66%
• od 61 dne je to 72%

Příklad výpočet nemocenské od 1.1.2024

Pan Dvořák má průměrnou hrubou mzdu 50 000 Kč. Kolik bude jeho nemocenská?

• Denní vyměřovací základ = 1643,84 Kč
• Do částky 1466 Kč se započítá 90%, tedy 1319,40 Kč
• Z rozdílu 1466 do 1643,84 Kč se započítá 60%, tedy 106,704Kč
• Redukovaný vyměřovací základ je pak 1427 Kč
• Výše náhrady mzdy během prvních 14 dní bude 158,75 za hodinu = 1270 Kč za den
• Výše nemocenské dávky bude 857 Kč za jeden den od 15 dne do 30 dne
  
• Výše nemocenské dávky bude 942 Kč za jeden den od 31 dne do 60 dne
• Výše nemocenské dávky bude 1028 Kč za jeden den od 61 dne

Nárok na nemocenskou po skončení pracovního poměru v roce 2024

Nárok na nemocenské dávky může být i po skončení zaměstnání. Pro nemocenské dávky totiž platí tzv. ochranná lhůta, a to v rozsahu 7 dní.

Modelovým příkladem může být situace, kdy někdo ukončí pracovní poměr třeba ke konci února (tj. zaměstnání bude ukončeno 29. 2. 2024). Současně ale, na začátku března, řekněme třeba v pondělí 4. března 2023, u tohoto člověka vznikne pracovní neschopnost.

Protože je stále v ochranné lhůtě, na nemocenské dávky by nárok mít měl. Za prvních 14 dní ale nebude nic dostávat, není již zaměstnanec, nemá tedy nárok na náhradu mzdy. Od 15 dne pracovní neschopnosti ale bude mít nárok na nemocenské dávky stejně, jako by byl stále zaměstnaný.

Je možné během nemocenské dále pracovat?

Ano i ne. Nemocenské dávky jsou vypláceny především, jako jakási náhrada za plat, který si nemocný člověk „díky“ nemoci nebo úrazu, nemůže vydělat. Z toho pak logicky vyplývá, že během pracovní neschopnosti (resp. během doby kdy jsou pobírány nemocenské dávky), není možné vykonávat stejnou pracovní činnost a dostávat za ni výplatu.

Je ale možné, že když má někdo třeba dvě zaměstnání, a že je tedy v pracovní neschopnosti pouze v jednom zaměstnání. Třeba učitel angličtiny, který si zlomí nohu, je v pracovní neschopnosti (nemůže učit), ale současně si doma přivydělává tím, že provádí překlady z angličtiny pro jiného zaměstnavatele. To je naprosto v pořádku.

Rozhodující je, aby při vykonávání nějaké pracovní činnosti během pracovní neschopnosti, byl dodržen léčebný režim – tedy rozsah povolených vycházek a další pokyny stanovené lékařem. Je možné pracovat i pro stejného zaměstnavatele – jen se musí jednat o jinou pracovní činnost. Tj., například by po dobu pracovní neschopnosti byla uzavřena DPP nebo DPČ na jiný typ práce, než je v náplni hlavního pracovního poměru na základě, kterého jsou čerpány nemocenské dávky.