Výpočet podpory v nezaměstnanosti 2024 – kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Pokud přijdete o zaměstnání a splňujete příslušné podmínky (viz dále), pak máte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Ta je odstupňována podle věku žadatele (5, 7 a 11 měsíců), a její výše se také liší jak podle délky jejího trvání, tak i na základě toho, jaký byl důvod ukončení zaměstnání (65%, 50% nebo 45% z průměrné mzdy).

V tomto článku jsme pro vás připravili kalkulačku pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2024. V doprovodném článku se také podíváme také na to, kdo má nárok na podporu, jaké jsou podmínky a jaké jsou změny v roce 2024

Výpočet podpory v nezaměstnanosti v roce 2024

Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti?

Nárok na podporu má ten, kdo splňuje podmínky pro přiznání podpory pro nezaměstnané tak, jak jsou stanoveny zákonem (konkrétně se jedná o zákon číslo 435/2005 Sb., zákon o zaměstnanosti).

Mezi hlavní podmínky pro získání podpory patří především to, že nezaměstnaný musí mít v posledních 2 letech před podáním žádosti odpracováno nejméně 12 měsíců. Pro přesnost, započítává se doba důchodového pojištění plynoucí z takového zaměstnání (u některých typů „zaměstnání“ jako je třeba práce na DPP či DPČ nemusí nutně vznikat účast na důchodovém pojištění).

Kromě zaměstnání se také zohledňuje „náhradní doba“ což může být třeba výkon dobrovolnické služby, invalidita ve 3 stupni, osobní péče o dítě do 4 roků (rodičovská/mateřská) apod.

Mezi další podmínky pak patří to, že žadatel o podporu v nezaměstnanosti nebyl v posledních 6 měsíců propuštěn ze zaměstnání z důvodu porušení povinnosti zaměstnance podle § 301a zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem.

Jak vypočítat podporu v nezaměstnanosti

Pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti je rozhodující věk žadatele a také jeho průměrná mzda v posledním zaměstnání.

Věk se zohledňuje v délce doby, po kterou je podpora v nezaměstnanosti vyplácena:

• Do 50 roků je to 5 měsíců
• Nad 50 roků do 55 roků je to 8 měsíců
• Nad 55 roků je to 11 měsíců

Výše průměrné mzdy se pak zohledňuje:

• První dva měsíce je to 65% z průměrné mzdy
• Druhé dva měsíce je to 50% z průměrné mzdy
• Pátý měsíc a všechny další je to 45% z průměrné mzdy

Průměrná mzda se obvykle počítá z posledního kalendářního čtvrtletí v posledním zaměstnání. Jsou ale i výjimky. Třeba u žen po skončení rodičovské dovolené není možné takto stanovit průměrný příjem. V takovém případě se pak výše podpory v nezaměstnanosti (po skončení rodičovské dovolené) odvíjí od průměrné mzdy v ČR:

• První dva měsíce je to 15% z poměrné mzdy v ČR (za 1 – 3 čtvrtletí předchozího roku)
• Druhé dva měsíce je to 12% z poměrné mzdy v ČR (za 1 – 3 čtvrtletí předchozího roku)
• Pátý měsíc a všechny další je to 11% z poměrné mzdy v ČR (za 1 – 3 čtvrtletí předchozího roku)

Současně jsou ale stanoveny maximální částky, kterých podpora v nezaměstnanosti nebo případně podpora při rekvalifikaci, může dosáhnout. V roce 2024 platí tyto maximální hranice:

• Maximální podpora v nezaměstnanosti 2024 = 24 608 Kč
• Maximální podpora při rekvalifikaci 2024 = 27 578 Kč

Úřad práce a podpora v nezaměstnanosti

Podpora v nezaměstnanosti se vyřizuje na místním Úřadu práce (podle místa trvalého bydliště žadatele).

Obecně platí, že po ukončení zaměstnání byste (pokud chcete žádat o podporu v nezaměstnanosti), měli na Úřad práce zajít do 3 pracovních dní. V takovém případě se pak bude zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání počítat ode dne skončení posledního zaměstnání.

Přivýdělek a brigáda na úřadu práce

Aktuálně je možné i v době, kdy je nezaměstnaný na Úřadu práce, pracovat formou nějaké brigády (pouze na DPČ, nebo v pracovním poměru). Je to možné ale pouze v případě, že dotyčný již nedostává podporu v nezaměstnanosti. V takovém případě je pak možné, aby měl příjem ve výši 1/2 minimální mzdy. Tedy aktuálně (v roce 2024) ve výši 9 450 Kč.

Podpora v nezaměstnanosti pro studenty

Studium na střední nebo třeba vysoké škole samo o sobě nezakládá žádný nárok na podporu v nezaměstnanosti. Student může mít po skončení studia nárok na podporu v nezaměstnanosti pouze v případě, že student během studia pracoval v nějakém zaměstnání, kde mu vznikala účast na důchodovém pojištění (12 měsíců za poslední dva roky), a on tak splňuje podmínky nároku na podporu stejně, jako jakýkoliv jiný zaměstnanec.