Sociální dávky 2024

Abyste měli nárok na podporu v nezaměstnanosti, musíte splnit několik podmínek. Mezi ně patří i určitá minimální „odpracovaná“ doba. Jak si ale povíme dále, „odpracovaná“ doba, nemusí být jenom výkon nějaké práce (zaměstnání). Započítávají se i jiné činnosti.

Jaká je minimální odpracovaná doba pro nárok na podporu?

Nárok na podporu v nezaměstnanosti vám může vzniknout, pokud splníte základní podmínku. A to, že máte „odpracováno“ alespoň 12 měsíců za poslední dva roky. Neznamená to ale, že byste museli být 12 měsíců v nějakém zaměstnání.

§ 39

(1) Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který 

a) získal v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí zaměstnání“); překrývají-li se doby důchodového pojištění, započítávají se jen jednou,

Jako „odpracovaná“ doba se počítá:

• Doba v nějaké zaměstnání (které zakládá účast na důchodovém pojištění, tj. klasické zaměstnání nebo služební poměr, práce na DPČ, pokud je příjem vyšší než 4000 Kč nebo práce na DPP, pokud je v daném měsíci příjem vyšší než 10 000 Kč)
• Doba podnikání (pokud si jako OSVČ platíte sociální pojištění)
• Doba na mateřské nebo rodičovské dovolené (péče o dítě do 4 roků)
• Doba pobírání invalidního důchodu (III. stupeň)
• Doba osobní péče o jinou fyzickou osobu (II. – IV. stupeň)
• Doba výkonu dobrovolnické služby
• Doba dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény po skončení zaměstnání
• A další viz § 41, zákon o zaměstnanosti (zákon číslo 435/2004 Sb.)

Takže na podporu v nezaměstnanosti můžete mít v některých případech nárok, i když jste nikdy v životě nepracovali.

Například, pokud žena po skončení studia nastoupí ihned na rodičovskou, tak má po skončení rodičovské nárok na podporu v nezaměstnanosti, i když fakticky v průběhu života ještě nikdy nikde nepracovala. A to jen díky tomu, že se jí doba péče o dítě (doba kdy čerpá rodičovský příspěvek), započítá jako tzv. „náhradní doba důchodového pojištění“ do výše uvedených 12 měsíců za poslední 2 roky.

Z jakého období se započítává odpracovaná doba pro nárok na podporu?

Při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti se posuzuje období předchozích 24 měsíců. Pokud byste si šli o podporu požádat například 15. října 2023, bude se posuzovat období od 15. října 2022 do 14. října 2023. Pro započítání do odpracované doby je rozhodující, zda jste v daném měsíci splňovali podmínky účasti na důchodovém pojištění

§ 41

(1) Rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.

Minimální odpracovaná doba pro nárok na další podporu

Často se může stát, že jste nezaměstnaní, dostáváte podporu a pak nastoupíte do nového zaměstnání, které vám nevyhovuje. Jak je to s nárokem na další podporu v nezaměstnanosti?

Pokud jste v nedávné době pobírali podporu v nezaměstnanosti, pak musíte splnit další podmínky. Nestačí mít odpracováno jen požadovaných 12 měsíců za poslední dva roky:

• Pokud jste v posledních 2 letech vyčerpali celou podporu (celých 5, 8 nebo 11 měsíců), pak máte na další podporu nárok, až když v novém zaměstnání odpracujete alespoň 9 měsíců (resp. opět se nemusí jednat jen o odpracovanou dobu v zaměstnání, ale i o náhradní dobu důchodového pojištění)
• Pokud jste v posledních 2 letech nevyčerpali celou podporu (méně než 5, 8 nebo 11 měsíců), ale jenom její část (například jste brali podporu 2 měsíce z 5 měsíců, na které máte vzhledem k věku nárok), pak musíte odpracovat alespoň 5 měsíců v novém zaměstnání, a máte nárok opět na nových 5 (nebo 8 nebo 11) měsíců podpory. Pokud odpracujete méně než 5 měsíců, pak máte nárok jen na zbytek předchozí podpory (takže byste podporu dostávali třeba jen 2 nebo 3 měsíce)

Další důležité lhůty v souvislosti s nárokem na podporu v nezaměstnanosti

Pokud s vámi zaměstnavatel ukončí zaměstnání z důvodu porušení povinnosti (vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci) zvlášť hrubým způsobem, pak nemáte 6 měsíců nárok na podporu vůbec.

Do kdy musím jít na Úřad práce?

Obecně platí, že na Úřad práce byste měli jít do 3 dnů od ukončení zaměstnání, nebo od ukončení činnosti, která se započítává jako náhradní doba důchodového pojištění (rodičovská, nemocenská, invalidní důchod apod.).

Pokud jdete na Úřad práce do 3 dnů, pak vám zahájení evidence na Úřadu práce bude plynule navazovat na předchozí činnost (zaměstnání apod.).

Půjdete-li na Úřad práce později, tak se neděje nic hrozného. Rozhodně vám za to nehrozí žádná sankce nebo něco podobného. Jen by pak doba evidence na Úřadu práce, nemusela plynule navazovat na předchozí zaměstnání.

Nárok na podporu v nezaměstnanosti po skončení studia?

Po ukončení studia na základní, střední, vyšší odborné, vysoké nebo jiné škole, nemá student obvykle nárok na podporu v nezaměstnanosti. Doba studia sama o sobě nezakládá účast na důchodovém pojištění. Nepočítá se jako „odpracovaná“ doba.

Student by mohl mít po skončení školy nárok na podporu, jen v případě, že by poslední dva roky (během studia), pracoval alespoň 12 měsíců v nějakém zaměstnání, kde mu vznikne účast na důchodovém pojištění.

Podpora v nezaměstnanosti po skončení podnikání?

OSVČ, který ukončí nebo jenom přeruší podnikání, může mít nárok na podporu v nezaměstnanosti, tak jako kterýkoliv jiný zaměstnanec. Pro výpočet podpory pro OSVČ bude podstatné to, zda si platil sociální (důchodové) pojištění a v jaké výši.

Pak se mu podpora v nezaměstnanosti spočítá na základě toho, jaký měl vyměřovací základ pro sociální pojištění. Pokud si OSVČ během podnikání platí jen minimální sociální pojištění, pak je i jeho podpora v nezaměstnanosti jen minimální.