Sociální dávky 2024

Většina těhotných žen může počítat s finanční podporou od státu. Již v době před porodem může vznikat nárok na tzv. „mateřskou“ (přesněji se jedná o peněžitou pomoc v mateřství). Na tu vzniká nárok v době 6 – 8 týdnů před porodem a je vyplácena po dobu 196 dní (pokud se narodí jedno dítě) nebo 259 dní (pokud se narodí dvě děti).

Kromě mateřské má žena, které se narodí miminko, nárok na rodičovský příspěvek. Na RP je nárok buď o data narození dítěte, nebo po skončení mateřské. Celková výše rodičovského příspěvku je v roce 2024 částka 350 000 Kč (na jedno dítě) nebo 525 000 Kč (na dvě a více současně narozených dětí).

Z dalších dávek pro těhotné ženy, nebo ženy, kterým se již miminko narodilo, je zde ještě sociální dávka porodné. Ta se vyplácí jednorázově po porodu, a je ve výši 13000 Kč (na první dítě) nebo 10000 Kč (na druhé dítě).

Kalkulačka – výpočet výše mateřské v roce 2024

Kolik je mateřská v roce 2024?

Ve výše uvedené kalkulačce si sami můžete spočítat, kolik by byla vaše mateřská (peněžitá pomoc v mateřství) v roce 2024. Její výše vychází z vaší hrubé mzdy (u OSVČ pak z vyměřovacího základu pro sociální pojištění).

To, kolik je mateřská, se dále odvíjí od aktuálně platných redukčních hranic. Je to tak, že z vaší hrubé mzdy se určí denní vyměřovací základ. Ten se pak sníží (redukuje). A z výsledného redukovaného čísla pak dostáváte 70%. Aktuálně platné redukční hranice jsou tyto:

• 1 redukční hranice 2024 – do částky 1466 Kč se započítá 100%
• 2 redukční hranice 2024 – z částky nad 1466 Kč do 2199 Kč se započítá 60%
• 3 redukční hranice 2024 – z částky nad 2199 Kč do 4397 Kč by se započítalo 30%
• Vše co je nad 4397 Kč, se již nepočítá

Příklad výpočtu výše mateřské v roce 2024

Paní Nováková je těhotná. V zaměstnání má průměrnou hrubnou mzdu 35 000 Kč. Kolik bude její mateřská?

• Hrubá mzda = 35 000 Kč
• Denní vyměřovací základ = 1150,68 Kč (zjednodušený výpočet = ((12*35000)/365)
• Protože je denní vyměřovací základ nižší než 1345 Kč, započítá se 100%
• Výsledná výše mateřské na 1 den = 806 Kč
• Mateřská za 1 měsíc (30 dní) = 24 180 Kč
• Mateřská celkem (196 dní) = 157 976 Kč

Kdo má nárok na mateřskou?

Aby měla těhotná žena nárok na mateřskou, musí být splněny základní podmínky. Mezi ně patří především to, že v době zahájení mateřské musí mít žena účast na nemocenském pojištění v rozsahu nejméně 270 kalendářních dní v posledních dvou letech:

• Za zaměstnané ženy platí nemocenské pojištění zaměstnavatel
• Ženy podnikající jako OSVČ by si museli platit dobrovolné nemocenské pojištění

Další podmínkou pro nárok na mateřskou je pak to, že v době zahájení mateřské je žena stále zaměstnaná (to že je případně v pracovní neschopnosti z důvodu rizikového těhotenství ničemu nevadí) nebo že si jako OSVČ platí dobrovolné nemocenské pojištění.

Ochranná lhůta 180 dní pro nárok na mateřskou

Pokud by tomu tak nebylo, a žena například ukončila pracovní poměr ještě před zahájením mateřské (což se poměrně často stává), pak by záleželo na konkrétním datu, kdy bylo ukončeno zaměstnání a na kdy připadá termín porodu (resp. kdy bylo zahájeno těhotenství).

Pokud je žena v době ukončení posledního zaměstnání těhotná, pak po skončení pracovního poměru běží ochranná lhůta, která je minimálně stejně dlouhá jako poslední zaměstnání (například pokud by poslední zaměstnání trvalo 3 měsíce, pak je ochranná doba cca 90 dní) a maximálně pak 180 dní.

Pokud je mateřská zahájena ještě v ochranné lhůtě, nárok na mateřskou je, i když je žena nezaměstnaná.

Nárok na mateřskou pro studentku nebo nezaměstnané ženy

Pokud je žena studentka, která nepracuje nebo nepracovala, tak aby spadala do ochranné doby, nebo pokud je žena nezaměstnaná (a opět nespadá do ochranné doby), pak nárok na mateřskou (peněžitou pomoc v mateřství) vzniknout nemůže. Za studenty nebo nezaměstnané stát nemocenské pojištění nebalit.

Nárok na mateřskou po návratu ze zahraničí

Nastávají i případy, kdy žena pobývá v zahraničí, kde třeba pracuje. Pak otěhotní a vrací se zpět do ČR. V tomto případě žena zpravidla nemá nárok na mateřskou (PPM) a to, i když pracovala v zahraničí. Podstatné je zde to, že v ČR nebyla účastníkem nemocenského pojištění. Takové ženě ale i po návratu ze zahraničí může vznikat nárok na čerpání obdobné dávky (jako je u nás mateřská) ze zahraničí, ze státu kde pracovala. Podmínky se ale u jednotlivých zemí mohou značně lišit a toto téma je zcela nad rámec tohoto článku.