Sociální dávky 2024

Podnikáte jako OSVČ a zajímalo by Vás, kdy a za jakých podmínek budete mít nárok na mateřskou? Jaké jsou podmínky pro nárok na peněžitou pomoc v mateřství u OSVČ a čím se liší od běžných zaměstnanců? A třeba i to, kolik peněz můžete dostat?

V této online kalkulačce si můžete spočítat, jak vysoká bude vaše podpora během těhotenství a mateřství a také vám poradíme, jaké jsou podmínky a na co si dát pozor, pokud jste OSVČ a plánujete miminko.

Kalkulačka mateřská u OSVČ 2016

Kdy má na mateřskou nárok OSVČ?

PPM, tedy peněžitá pomoc v mateřství (zjednodušeně „mateřská“) je dávka, kterou dostává žena (popř. otec dítěte) v souvislosti s narozením potomka. Dávka se běžně začíná vyplácet v období 6 – 8 týdnů před porodem. Maximální délka této podpory je 28 týdnů (196 dní) pokud se narodí jedno dítě nebo 37 týdnů (259 dní), pokud se současně narodí dvě a více dětí (dvojčata, trojčata atd.)

PPM je dávka, která se vyplácí na základě nemocenského pojištění. To za zaměstnance (v klasické HPP, v některých případech i u těch na DPP či DPČ), platí zaměstnavatel v rámci povinných odvodů. U OSVČ je to ale trochu jinak.

Zatímco sociální a zdravotní pojištění si OSVČ musí platit povinně ze zákona, nemocenské pojištění je u OSVČ nepovinné. Dobrovolné nemocenské pojištění si tak drtivá většina OSVČ neplatí. Tím pádem pak nemají nárok ani na nemocenské dávky ani na peněžitou pomoc v mateřství.

Jaké jsou podmínky pro mateřskou u OSVČ?

Aby osoba, která podniká jako OSVČ, měla nárok na mateřskou, musí si platit nemocenské pojištění. Minimální výše nemocenského pojištění je aktuálně 115 Kč měsíčně, což odpovídá vyměřovacímu základu 5000 Kč.

Aby byl nárok na „mateřskou“ je nutné aby OSVČ byla účastníkem (plátcem) nemocenského pojištění v minimálním rozsahu 270 kalendářních dní v posledních dvou letech. A současně, aby 180 dní (z těchto minimálních 270 dní) bylo zaplaceno nemocenské pojištění v posledních 12 měsících. Přičemž také platí, že kalendářní měsíc, ve kterém je podána žádost o PPM se již nezapočítává.

Jak se počítá PPM u OSVČ?

Pro výpočet výše mateřské u OSVČ platí stejná pravidla jako pro výpočet mateřské u zaměstnanců. Výše PPM se odvíjí od toho, jaký má dotyčná osoba vyměřovací základ.

Tedy, pokud by si OSVČ platila pouze minimální nemocenské pojištění, tedy 115 Kč měsíčně, pak je vyměřovací základ 5000 Kč. Při takovém vyměřovacím základu by mateřská byla 116 Kč na den, tedy 3480 Kč měsíčně (30 dní) a 22 736 Kč za 28 týdnů. A to je poměrně nízká částka.

Maximální výše mateřské u OSVČ

Pokud by OSVČ chtěla mít vyšší mateřskou než tu minimální, pak to není úplně jednoduché. Již od roku 2014 platí, že si OSVČ nemůže platit libovolně vysoké nemocenské pojištění, ale maximální výše pojistného je navázána na daňové přiznání.

Nově tedy platí, že měsíční základ nemůže být nižší než dvojnásobek částky rozhodné podle předpisů o NP pro účast zaměstnanců na NP (5 000 Kč) a zároveň nemůže být vyšší než částka rovnající se průměru, který z určeného (vypočteného) vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích, připadá na jeden kalendářní měsíc výkonu činnosti, přičemž k přehledu staršímu tří let se nepřihlíží. Je-li vypočtený průměr nižší než minimální měsíční základ, je měsíční základ roven minimálnímu měsíčnímu základu. Byla-li v kalendářním roce, který bezprostředně předchází kalendářnímu roku, ve kterém se pojistné na NP platí, samostatná výdělečná činnost zahájena (znovuzahájena), lze určený (vypočtený) vyměřovací základ za takový kalendářní rok použít pouze v případě, že činnost byla vykonávána alespoň ve čtyřech kalendářních měsících.

Pokud tedy OSVČ v rámci daňového přiznání vykazuje pouze minimální příjmy (třeba díky uplatnění výdajových paušálů) a tím pádem má nízké sociální/zdravotní pojištění, nemůže ani počítat s nějakou závratně vysokou mateřskou. Díky nízkému „přiznanému“ příjmu, má nízké sociální pojištění a tím pádem si ani nemůže platit nějaké „vysoké“ nemocenské pojištění, od kterého se odvíjí výše mateřské u OSVČ.

Podnikání během mateřské dovolené

Další problém pro OSVČ pak může být i to, že během čerpání PPM (pokud na ni díky placení NP má nárok) není možné vykonávat stejnou činnost, na jejímž základě je čerpána PPM.

Velmi zjednodušeně, pokud OSVČ podniká sama, bez zaměstnanců, tak by během čerpání PPM neměla vykonávat danou činnost. Je to stejné jako u zaměstnanců, kteří také nemohou současně pobírat mateřskou a chodit do zaměstnání.