Sociální dávky 2024

Od 1. 1. 2024 začnou platit nové redukční hranice, které mají vliv na výpočet nemocenské. Ovlivní to i výpočet výše nemocenské od zaměstnavatele (náhrada mzdy za nemoc za prvních 14 dní).

V následující kalkulačce, si můžete sami spočítat, kolik bude vaše nemocenská za prvních 14 dní na neschopence, v roce 2024.

Jak se mění nemocenská za prvních 14 dní v roce 2024?

Již od poloviny roku 2019 platí, že během pracovní neschopnosti máte nárok na nemocenskou (náhradu mzdy od zaměstnavatele), již od prvního dne. Do poloviny roku 2019 platilo, že první 3 dny na neschopence nebyl nárok na nemocenskou (první tři dny se neschopenka neplatila).

Na náhradu mzdy od zaměstnavatele za nemoc, mají nárok zaměstnanci, kterým vzniká účast na nemocenském pojištění (OSVČ tedy mají nárok až na nemocenské dávky od 15 dne).

Na nemocenskou za prvních 14 dní máte nárok, pokud jste na neschopence z důvodu nějaké nemoci nebo úrazu. Nebo i v případě, že vám byla nařízena karanténa (třeba kvůli koronaviru COVID).

Od 1. 1. 2024 se zvyšují redukční hranice (viz dále). To bude mít vliv na zvýšení nemocenské. Projeví se to hlavně u zaměstnanců s vyšší hrubou mzdou (nemocenská se vypočítává na základě hrubé mzdy).

Kalkulačka: Výpočet nemocenské za prvních 14 dní v roce 2024

Jak se platí nemocenská od zaměstnavatele za prvních dní v roce 2024?

Během neschopenky z důvodu nemoci, úrazu nebo třeba karantény, máte nárok na nemocenskou již od 1 dne.

Během prvních 14 dní, dostáváte nemocenskou za skutečně neodpracované (zameškané) hodiny (směny). Od 15 dne na neschopence, už máte nárok na nemocenskou za každý kalendářní den (včetně víkendu – soboty, neděle nebo státního svátku).

Během prvních 14 dní, vám zaměstnavatel zaplatí jen neodpracované hodiny (z důvodu nemoci nebo karantény). U běžného zaměstnance je to za 14 dní obvykle 80 neodpracovaných hodin. U zaměstnanců s nerovnoměrně rozloženou pracovní dobou to může být jiné.

Kolik je nemocenská za prvních 14 dní od zaměstnavatele od 1. 1. 2024?

Pro výpočet nemocenské (náhrady mzdy za nemoc), během prvních 14 dní, je rozhodující tzv. „průměrný hodinový výdělek“. Ten se vypočítá na základě hrubého příjmu (hrubé mzdy). Obvykle za období předchozího kalendářního čtvrtletí.

U zaměstnanců, kteří onemocní krátce po zahájení zaměstnání (třeba ještě ve zkušební době), může výpočet nemocenské vypadat trochu jinak. Průměrný výdělek se vypočítá z kratší doby nebo se pro výpočet nemocenské použije tzv. „pravděpodobný výdělek“.

Na základě průměrné hodinové mzdy (průměrného výdělku), se spočítá redukovaný hodinový výdělek. A nemocenská za prvních 14 dní je pak 60% z této částky.

Zvýšení redukčních hranic, pro výpočet nemocenské, tedy může vést i ke zvýšení náhrady mzdy za nemoc za prvních 14 dní (nebo i dalších nemocenských dávek, jako jsou nemocenské dávky od 15 dne na neschopence, mateřská (peněžitá pomoc v mateřství), otcovská nebo třeba ošetřovné).

Redukční hranice pro výpočet nemocenské (náhrady mzdy za nemoc) v roce 2024

Od 1. 1. 2024 se zvyšují redukční hranice pro výpočet nemocenské. O začátku roku 2024, budou platit tyto nové redukční hranice:

• První redukční hranice 2024 = 256,55 Kč
• Druhá redukční hranice 2024 = 384,83 Kč
• Třetí redukční hranice 2024 = 769,48 Kč

Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy za nemoc se vypočítají, jako 0,175 násobek standardních redukčních hranic pro výpočet nemocenské. Ty jsou od 1. 1. 2024 ve výši:

• 1466 Kč (první redukční hranice)
• 2199 Kč (druhá redukční hranice)
• 4397 Kč (třetí redukční hranice).

Zvýšení nemocenské (náhrady mzdy) v roce 2024

Díky zvýšení redukčních hranic, může dojít u zaměstnanců i ke zvýšení nemocenské (jak náhrady mzdy za prvních 14 dní, tak i nemocenských dávek od 15 dne).

Zvýšení ale bude jen v řádu jednotek nebo maximálně desítek korun za jeden den. A bude se týkat především zaměstnanců, kteří mají vyšší (hrubou) mzdu.

Kdo má nárok na nemocenskou za prvních 14 dní v roce 2024?

Nárok na placenou neschopenku za prvních 14 dní, mají především zaměstnanci, kteří pracují na HPP, a za které zaměstnavatel platí sociální (nemocenské) pojištění.

Nárok na placenou neschopenku ale mohou mít i lidé, kteří pracují na dohodu:

• Na dohodu o provedení práce (DPP), pokud je jejich měsíční příjem vyšší než 10 000 Kč
• Na dohodu opracovaní činnosti (DPČ), pokud je jejich měsíční příjem vyšší než 4 000 Kč

Nárok na placenou neschopenku u OSVČ v roce 2024?

Lidé, kteří podnikají jako OSVČ (živnostníci), mohou mít nárok na placenou neschopenku (nemocenské dávky), pouze za předpokladu že si platí nemocenské pojištění.

Placení nemocenského pojištění, je pro OSVČ dobrovolné (na rozdíl od povinných plateb sociálního a zdravotního pojištění).

• Minimální nemocenské pojištění pro OSVČ, je v roce 2024 částka 216 Kč měsíčně

Platí ale, že OSVČ (živnostník), má nárok na nemocenskou až od 15 dne na neschopence. To vzniká nárok na nemocenské dávky na základě nemocenského pojištění i pro OSVČ.

Prvních 14 dní na neschopence OSVČ nic nedostane. Zaměstnanci za prvních 14 dní dostávají náhradu mzdy od zaměstnavatele. OSVČ ale nemá zaměstnavatele, a nedostává mzdu. A tak logicky nemá nárok ani na náhradu mzdy.

Nárok na nemocenskou ve zkušební době v roce 2024?

Nárok na placenou neschopenku máte i ve zkušební době. V zásadě by se dalo říci, že nárok na nemocenskou máte ihned od začátku zaměstnání (to vám vznikne účast na nemocenském pojištění).

U nemocenské není žádná minimální odpracovaná doba (jako třeba u nároku na podporu v nezaměstnanosti nebo třeba u nároku na mateřskou).

Na neschopenku a příslušnou náhradu mzdy za nemoc (nebo následně i nemocenské dávky od 15 dne), máte nárok i ve zkušební době.

Výpověď ve zkušební době i během neschopenky

Je zde pouze jedno riziko. Zatímco u běžného zaměstnance (který už není ve zkušební době) platí, že mu zaměstnavatel během neschopenky nesmí dát výpověď (výpověď je možná až po skončení pracovní neschopnosti), u zaměstnanců ve zkušební době je to jinak.

Ve zkušební době se pracovní poměr neukončuje výpovědí (pro kterou zákoník práce stanovuje velmi přísné podmínky).

Ve zkušební době se jedná o „okamžité“ zrušení (ukončení) pracovního poměru. Jak zaměstnavatel, tak i zaměstnanec, mohou ve zkušební době ukončit pracovní poměr v podstatě kdykoliv, bez jakékoliv výpovědní doby apod.

Výjimkou je situace, kdy je zaměstnanec ve zkušební době v pracovní neschopnosti. V takovém případě s ním může zaměstnavatel ukončit pracovní poměr, až po prvních 14 dnech neschopenky. Od 15 dne na neschopence, už ale může být pracovní poměr ukončen (u zaměstnance ve zkušební době).