Výpočet příspěvku na bydlení

Příspěvek na bydlení je jednou z dávek poskytovaných v rámci státní sociální podpory. Tato dávka je určena především pro ty, kdo mají nízké příjmy a současně vysoké náklady na bydlení. Tato sociální dávka je tedy určena primárně na úhradu nákladů na bydlení. Kolik je příspěvek na bydlení a jestli splňujete podmínky, pro nárok na tuto sociální dávku, si můžete sami spočítat v naší kalkulačce pro výpočet výše dávek na bydlení.

POZOR: Tento článek a kalkulačka již nemusí být aktuální

Tento článek a kalkulačka již nemusí být aktuální. Mohou zde být uvedeny informace, které nejsou pro tento rok platné. Aktuální informace a kalkulačku pro letošní rok najdete: Příspěvek na bydlení v roce 2017 – kalkulačka.

Kalkulačka – výpočet přídavků na bydlení v roce 2016

Kalkulačka přídavky na bydlení 2016
Počet osob v bytě
(včetně dětí)
Průměrný čistý měsíční příjem
(průměr za poslední 3 měsíce)

Zadejte průměrný čistý měsíční příjem rodiny (všech osob ve společné domácnosti). Jako příjem se počítají především příjmy ze zaměstnání nebo z podnikání. A dále pak příjmy jako je podpora v nezaměstnanosti, nemocenská, mateřská, rodičovský příspěvek, přídavky na děti, výživné nebo alimenty. Zadávají se průměrné příjmy za kalendářní čtvrtletí.
Celkové měsíční náklady na bydlení
(průměr za poslední 3 měsíce)

Zadejte celkové průměrné měsíční náklady na bydlení. Ty zahrnují nájemné (u nájemních bytů), částka za elektřinu, částka za plyn, částka za vodu, za odvoz odpadů, náklady na vytápění. Zadávají se průměrná náklady za kalendářní čtvrtletí.
Druh bydlení
Velikost obce / města
Výpočet

Kdo má nárok na příspěvek na bydlení

O příspěvek na bydlení může žádat ten, kdo splňuje podmínky pro tuto sociální dávku tedy:

  • Majitel bytu či domu v osobním vlastnictví
  • Ten kdo má uzavřenu nájemní smlouvu na dům či byt
  • Na družstevní byt
  • Žadatel musí mít v domě či bytě vedený trvalý pobyt
  • Náklady na bydlení jsou vyšší než 30% (v Praze 35%) z celkových příjmů (všech společně posuzovaných osob)
  • 30% z příjmu (v Praze 35%) pak současně nesmí být vyšší než normativní náklady

Jak dlouho mohu dostávat příspěvek na bydlení

Maximální doba, po jakou je možné dostávat příspěvek na bydlení je omezena na dobu 84 měsíců (7 roků). Cílem tohoto omezení je „přinutit“ ty, kdo mají vysoké náklady na bydlení, aby si našli nějakou levnější alternativu. Výjimku z tohoto pravidla mají osoby se zdravotním pojištěním nebo starší lidé, kteří mají více než 70 roků

Normativní náklady na bydlení 2016 – nájemní bydlení:

Normativní náklady na bydlení 2016 - nájemní byty
Počet osob Praha nad 100. tis 50000 - 99999 obyv. 10000 - 49999 obyv. do 9999 obyv.
1 7731 6146 5858 4996 4811
2 11114 8945 8551 7372 7119
3 15114 12277 11762 10220 9890
4 18947 15526 14905 13046 12648

Pozn.: platné od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 v Kč měsíčně

Normativní náklady na bydlení 2016 – osobní vlastnictví nebo družstevní byt:

Normativní náklady na bydlení 2016 - družsteví a osobní byty
Počet osob Praha nad 100. tis 50000 - 99999 obyv. 10000 - 49999 obyv. do 9999 obyv.
1 4484 4484 4484 4484 4484
2 6703 6703 6703 6703 6703
3 9316 9316 9316 9316 9316
4 11887 11887 11887 11887 11887

Pozn.: platné od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 v Kč měsíčně

Co patří mezi náklady na bydlení

Příspěvek na bydlení se vyplácí podle toho, jak jsou vysoké skutečné náklady na bydlení. Výše uvedené normativní náklady na bydlení, znamenají horní hranici. Pokud jsou skutečné náklady na bydlení vyšší než normativní, pak je vyplacen příspěvek na bydlení maximálně do výše těchto normativních nákladů. Jinak ale záleží na tom, jaké konkrétní výdaje za bydlení jsou doloženy.

Mezi výdaje / náklady na bydlení patří třeba platba za nájemné. Dále pak platby za energie a služby – typicky třeba za vodu, elektřinu, plyn, vytápění apod.

Jiné výdaje související s bydlením se ale „neuznávají“. Sem patří třeba platba za připojení na internet. Nebo poplatek za kabelovou televizi. Do nákladů a bydlení se nepočítají ani splátky za hypotéku nebo za nějaký úvěr na bydlení.

Žádost o dávky na bydlení

Příspěvek na bydlení se vyřizuje na Úřadu práce (dle trvalého bydliště žadatele). U této sociální dávky je nutné každé 3 měsíce (vždy za předchozí kalendářní čtvrtletí) dokládat příjmy (všech osob, které mají v daném bytě či dom trvalé bydliště) a také výdaje za bydlení.

Přídavky na bydlení a přeplatek za plyn, elektřinu nebo vodu

Pokud je v nějakém měsíci vrácen přeplatek za elektřinu, plyn, vodu nebo nějaké jiné služby či energie v souvislosti s bydlením, pak to má vliv na výpočet nároku na přídavky na bydlení.

V takovém případě se sice přeplatek nezapočítá mezi příjmy. Ale o výši přeplatku jsou sníženy náklady na bydlení. Pokud má tedy někdo každý měsíc náklady na bydlení 5000 Kč. A je mu vrácen přeplatek za elektřinu třeba ve výši 15000 Kč, pak v daném čtvrtletí se to započítá tak, že vlastně nemá žádné náklady na bydlení – v daném čtvrtletí tedy nebude nárok na příspěvek na bydlení.

Příspěvek na bydlení při stěhování

V souvislosti se stěhováním mohou u přídavku na bydlení nastat dvě situace. Žadatel dávku dostával v původním bytě, a i v novém bytě splňuje podmínky pro nárok na příspěvek. Pak se výplata příspěvku na bydlení nepřeruší a pokračuje i v novém bytě.

Nebo žadatel o dávku v původním bytě podmínky pro dávku nesplňoval, ale v novém již ano. V tomto případě bude možné o přídavky na bydlení požádat až od začátku dalšího kalendářního čtvrtletí po stěhování, kdy již bude možné doložit náklady za bydlení (byť třeba jen za část čtvrtletí, třeba jen za 1 měsíc) v novém bytě.

Kauce u nájemních bytů a přídavky na bydlení

U nájemních bytů bývá často nutné uhradit předem i kauci (1 – 2 měsíční nájmy). Je tedy otázka, zda se dá z příspěvku na bydlení zaplatit i tato kauce u nájemního bytu? Platí, že příspěvek na bydlení, se vztahuje jen na skutečné náklady vynaložené na bydlení. A mezi ně se kauce nezapočítává.

Provozovatel tohoto webu neodpovídá za správnost a aktuálnost zveřejněných údajů. Pro aktuální informace o nároku na jednotlivé sociální dávky navštivte přímo web Ministerstva práce a sociálních věcí (mpsv.cz), nebo se obraťte na příslušný sociální úřad (úřad práce) v místě vašeho trvalého bydliště.