Práce na DPP – sociální, zdravotní pojištění a daně

Práce na „dohodu“ je poměrně oblíbená forma pracovně právního vztahu, pro brigády a různá krátkodobá zaměstnání. V tomto článku se podíváme na to, jak je to u práce na DPP (dohoda o provedení práce) s placením sociální, zdravotního pojištění a daní. Připravili jsme pro vás i kalkulačku pro výpočet čisté mzdy u práce na DPP.

Jaké jsou podmínky a omezení u práce na DPP

DPP neboli dohoda o provedení práce se zpravidla sjednává na provedení konkrétní práce nebo na konkrétní množství odpracovaných hodin. Omezením pro tento typ dohody je maximální limit 300 hodin v roce pro jednoho zaměstnavatele (na dlouhodobější brigády je tedy vhodnější DPČ). To ale současně nevylučuje, aby měl zaměstnanec takto uzavřeno v průběhu roku i několik různých dohod, ať už současně nebo postupně.

Při práci na DPP se sociální a zdravotní pojištění platí, jen pokud příjem nepřesáhne 10 tisíc korun za jeden měsíc. Daně se ale „platí“ vždy a to ve výši 15%. Je zde ale možnost uplatnit příslušné daňové slevy, takže daň pak reálně nemusí být stržena.

Kalkulačka: výpočet čisté mzdy u práce na DPP

Kalkulačka čistá mzda - práce na DPP 2017
Hrubá měsíční mzda z DPP

Podepsané daňové prohlášení
(u zaměstnavatele)
Stanoven minimální vyměřovací základ (*)

(*) Zadejte "NE", pokud jste student, rodič na mateřské nebo rodičovské, invalidní důchodce, či obecně v kategorii státních pojištěnců.

Počet nezaopatřených dětí bez ZTP/P

Počet nezaopatřených dětí se ZTP/P

Sleva na dani - student
Sleva na dani - invalidní důchodce
Průkaz ZTP/P
Výpočet

Kdy se platí zdravotní pojištění u DPP

Při dohodě o provedení práce, záleží především na výši příjmu. Pokud v jednom měsíci příjem nepřesáhne 10000 Kč, pak se zdravotní pojištění neplatí (a to ani zaměstnanec, ani zaměstnavatel).

Pozor ale na to, že pokud je DPP vaším jediným příjmem, pak vám v určitých případech může vznikat povinnost, abyste si zdravotní pojištění zaplatili sami. U zdravotního pojištění je to totiž tak, že se musí platit „pořád“. V podstatě od narození až do smrti by za vás někdo měl platit zdravotní pojištění (stát, zaměstnavatel nebo vy sami).

Za koho platí zdravotní pojištění stát?

Například za studenty, nezaměstnané, rodiče na mateřské nebo rodičovské dovolené, důchodce, dlouhodobě nemocenské apod., platí zdravotní pojištění stát. Takže třeba student, který o prázdninách pracuje na nějaké brigádě, a má uzavřenu dohodou o provedení práce, na částku pod 10000 Kč měsíčně, pak zdravotní pojištění nemusí „řešit“. Z dohody se mu nic nestrhává, a zdravotní pojištění za něj platí stát.

Kdy si musíte zdravotní pojištění platit sami?

Něco jiného by byl případ, kdyby někdo pracoval na DPP, a přitom nespadal do žádné z výše uvedených kategorií, za které platí pojištění stát. A ani by neměl nějaké jiné zaměstnání, kde by za něj zdravotní pojištění platit zaměstnavatel. Pak by měl povinnost uhradit minimální zdravotní pojištění ve výši 1485 Kč měsíčně.

Kdy se platí zdravotní pojištění i u DPP

Pokud je příjem u DPP vyšší než 10000 Kč, pak se platí zdravotní pojištění. Zaměstnanci se v takovém případě strhne 4,5% z hrubé mzdy. Zaměstnavatel pak platí dalších 9%. Pokud je příjem vyšší než 10 tisíc korun, ale nižší než minimální mzda, pak se doplácí ještě 13,5% z rozdílu. Velmi zjednodušeně, pokud budete mít příjem 10001 Kč, pak kromě 450 Kč (4,5%) doplatíte ještě 135 Kč, tak aby součet vámi zaplaceného zdravotního pojištění, a toho, co zaplatí zaměstnavatel (950 Kč), dával dohromady nejméně 1485 Kč.

Kdy se u DPP platí sociální pojištění

U sociálního pojištění je to o něco málo jednodušší. Tady se už nějaké doplácení neřeší. Pokud je příjem nižší než 10 tisíc korun, pak se nic nestrhává a ani není povinnost si něco doplácet (je ale možnost si případně platit dobrovolné důchodové pojištění, to je už ale něco jiného). Pokud je příjem vyšší, pak se strhává 6,5% (z hrubé mzdy) a současně zaměstnavatel doplácí dalších 25%.

Jaké se platí daně u DPP

Příjem z dohody o provedení práce se daní ve výši 15%. Jsou zde dvě možnosti. Buď se daň srazí, a odvede, a zaměstnanec tento příjem již nemusí dále nikde uvádět. Nebo může tento příjem uvést v daňovém přiznání, a v případě nízkých příjmů si vyžádat vrácení zaplacené daně.

Alternativou je pak to, že zaměstnanec u svého zaměstnavatele podepíše prohlášení poplatníka daně z příjmů, a na základě toho je možné uplatnit příslušné daňové slevy již při měsíčním zúčtování mzdy. Většina zaměstnanců má nárok například na slevu na poplatníka (2070 Kč za měsíc) studenti pak také na slevu na studenta, nebo jsou i další daňové slevy a zvýhodnění – viz tento přehled.

Daňové slevy je ale možné v jednom měsíci uplatnit pouze z jednoho zaměstnavatele. Pokud je to navíc daňová sleva na dítě, tak tu může uplatňovat pouze jeden z rodičů.

Práce na DPP a podpora v nezaměstnanosti

Práce na DPP je jednou z možností, jak si přivydělat, když jste nezaměstnaní na Úřadu práce. Příjem z DPP je ale možné mít jen v případě, že již nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti. Dokud je vyplácena podpora v nezaměstnanosti, tak není možné mít jakýkoliv jiný příjem z výdělečné činnosti. Po skončení vyplácení podpory v nezaměstnanosti pak můžete mít příjem (třeba právě z DPP). Tento příjem ale nesmí být vyšší než jedna polovina minimální mzdy.

Provozovatel tohoto webu neodpovídá za správnost a aktuálnost zveřejněných údajů. Pro aktuální informace o nároku na jednotlivé sociální dávky navštivte přímo web Ministerstva práce a sociálních věcí (mpsv.cz), nebo se obraťte na příslušný sociální úřad (úřad práce) v místě vašeho trvalého bydliště.