Kalkulačka: Výpočet nemocenská

Kolik jsou nemocenské dávky v roce 2016, na které máte nárok v době pracovní neschopnosti? Jak je to s nemocenskou za první 3 dny, nebo za prvních 14 dní? Spočítejte si v naší online kalkulačce, kolik peněz byste měli dostat, při neschopence.

POZOR: Tento článek a kalkulačka již nemusí být aktuální

Tento článek a kalkulačka již nemusí být aktuální. Mohou zde být uvedeny informace, které nejsou pro tento rok platné. Aktuální informace a kalkulačku pro letošní rok najdete: Kalkulačka nemocenská 2018.

Kolik je nemocenská za první 3 dny?

Aktuálně (tedy v roce 2016) platí, že za první tři dny se nemocenské dávky, ani náhrada mzdy od zaměstnavatele nevyplácí.

Kolik je nemocenská za prvních 14 dní?

Jak již bylo uvedeno v předchozím odstavci, za první 3 dny pracovní neschopnosti „nic nedostanete“.

Od 4 dne do 14 dne pracovní neschopnosti pak vzniká nárok na náhradu mzdy. Tu platí zaměstnavatel a nárok na ni mají tedy jen zaměstnanci. Tedy po skončení pracovního poměru, i když je nárok na nemocenské dávky, se náhrada mzdy nevyplácí. Stejně tak ani OSVČ, za prvních 14 dní pracovní neschopnosti, nic nedostávají. Na nemocenské dávky pak vzniká nárok až od 15 dne.

Kolik je nemocenská v roce 2016?

Nemocenské dávky se vyplácí až od 15 dne pracovní neschopnosti, a mohou být vypláceny až 380 dní (resp. maximální délka podpůrčí doby je 380 dní).

Výše nemocenských dávek je 60% z denního vyměřovacího základ (viz níže). Nemocenská se pak vyplácí za každý kalendářní den, kdy trvala pracovní neschopnost.

Výpočet výše nemocenské v roce 2016

Kalkulačka nemocenská 2016
Měsíční hrubá mzda
(průměr za posledních 12 měsíců)

Hodinová hrubá mzda
(průměr za předchozí čtvrtletí)

Byla nařízena karanténa?
Výpočet

U nemocenských dávek se v naší kalkulačce používá zjednodušený výpočet. Ten vychází pouze z průměrné měsíční hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Pokud celkový příjem za posledních 12 měsíců byl jiný, může být skutečně vyplacená nemocenská odlišná.

U náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti je v naší kalkulačce použitý zjednodušený výpočet. Skutečná výše náhrady mzdy se odvíjí od počtu pracovních hodin v předchozím kalendářním čtvrtletí a od počtu pracovních hodin, za které náleží náhrada mzdy při pracovní neschopnosti.

Jak se počítá nemocenská?

Rozhodujícím faktorem´, pro určení výšen nemocenské, je stanovení denního vyměřovacího základu. Ten se dá velmi zjednodušeně spočítat jako součet všech (hrubých) příjmů od jednoho zaměstnavatele za posledních 12 měsíců. A tento součet pak vydělíme číslem 365.

Poznámka: Výše je uveden jen modelový příklad výpočtu vyměřovacího základu, v reálné situaci to pak může být mnohem složitější. Řeší se i tzv. vyloučená doba – například pokud v uplynulých 12 měsících měl zaměstnanec jinou pracovní neschopnost. Jinak se základ počítá i v případech, kdy poslední zaměstnání (resp. pojištěná činnost), trvá kratší dobu než 12 kalendářních měsíců.

Příklad výpočet: Pan Novák měl v posledních 12 měsících hrubou mzdu průměrně ve výši 25 tisíc korun. Denní vyměřovací základ by tedy byl (12*25000)/365 = 821,92 Kč

Tento denní vyměřovací základ se pak dále „redukuje“ podle těchto pravidel:

  • 1 redukční hranice 901 Kč, z této částky se započítá 90%
  • 2 redukční hranice 1351 Kč, do této částky se započítá 60%
  • 3 redukční hranice 2701 Kč, do této částky se započítá 30%
  • Cokoliv nad 2701 Kč se do výše nemocenské již neprojeví

Z takto redukované částky se pak započítá 60%

Příklad výpočet: Pan Dvořák má průměrnou hrubou mzdu 50 000 Kč. Kolik bude jeho nemocenská?

  • Denní vyměřovací základ = 1643,84 Kč
  • Do částky 901 Kč se započítá 90%, tedy 810,90 Kč
  • Z rozdílu 901 a 1351 Kč se započítá 60%, tedy 270 Kč
  • Ze zbytku (tedy rozdíl 1643,84 a 1351) se započítá 30%, tedy 87,85 Kč
  • Redukovaný vyměřovací základ je pak 1169 Kč
  • Výše nemocenské dávky bude 702 Kč (za měsíc, resp. 30 dní by to pak bylo 21 060 Kč)

Nárok na nemocenskou po skončení pracovního poměru

Nárok na nemocenské dávky může být i po skončení zaměstnání. Pro nemocenské dávky totiž platí tzv. ochranná lhůta, a to v rozsahu 7 dní.

Modelovým příkladem může být situace, kdy někdo ukončí pracovní poměr třeba ke konci února (tj. zaměstnání bude ukončeno 29. 2. 2016). Současně ale, na začátku března, řekněme třeba v pátek 4. března 2016, u tohoto člověka vznikne pracovní neschopnost.

Protože je stále v ochranné lhůtě, na nemocenské dávky by nárok mít měl. Za prvních 14 dní ale nebude nic dostávat, není již zaměstnanec, nemá tedy nárok na náhradu mzdy. Od 15 dne pracovní neschopnosti ale bude mít nárok na nemocenské dávky stejně, jako by byl stále zaměstnaný.

Je možné během nemocenské dále pracovat?

Ano i ne. Nemocenské dávky jsou vypláceny především, jako jakási náhrada za plat, který si nemocný člověk „díky“ nemoci nebo úrazu, nemůže vydělat. Z toho pak logicky vyplývá, že během pracovní neschopnosti (resp. během doby kdy jsou pobírány nemocenské dávky), není možné vykonávat stejnou pracovní činnost.

Je ale možné, že když má někdo třeba dvě zaměstnání, a že je tedy v pracovní neschopnosti pouze v jednom zaměstnání. Třeba učitel angličtiny, který si zlomí nohu, je v pracovní neschopnosti (nemůže učit), ale současně si doma přivydělává tím, že provádí překlady z angličtiny pro jiného zaměstnavatele. To je naprosto v pořádku.

Rozhodující je, aby při vykonávání nějaké pracovní činnosti během pracovní neschopnosti, byl dodržen léčebný režim – tedy rozsah povolených vycházek a další pokyny stanovené lékařem. Je možné pracovat i pro stejného zaměstnavatele – jen se musí jednat o jinou pracovní činnost. Tj., například by po dobu pracovní neschopnosti byla uzavřena DPP nebo DPČ na jiný typ práce, než je v náplni hlavního pracovního poměru na základě, kterého jsou čerpány nemocenské dávky.

Provozovatel tohoto webu neodpovídá za správnost a aktuálnost zveřejněných údajů. Pro aktuální informace o nároku na jednotlivé sociální dávky navštivte přímo web Ministerstva práce a sociálních věcí (mpsv.cz), nebo se obraťte na příslušný sociální úřad (úřad práce) v místě vašeho trvalého bydliště.