Kalkulačka podpora v nezaměstnanosti 2018

Jak vysoká je podpora v nezaměstnanosti v roce 2018? Jaké jsou podmínky, a kdo má nárok na podporu, a kdo ne? Kolik peněz dostanete, když budete jako nezaměstnání na Úřadu práce? A jak dlouho budete podporu dostávat?

Na této stránce najdete kalkulačku pro výpočet výše podpory v nezaměstnanosti v roce 2018. Můžete si sami spočítat, kolik byste dostali jako nezaměstnaní na Úřadu práce. Podíváme se na to, jaké jsou podmínky nároku na podporu, a na co byste si v souvislosti s nezaměstnaností měli dávat pozor,

Kolik je podpora v nezaměstnanosti od 1. 1. 2018

Podpora v nezaměstnanosti je za běžných podmínek ve výši 65% za první dva měsíce, 50% za druhé dva měsíce a 45% za zbytek doby. Vypočítává se z průměrného příjmu za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Pozor ale na to, že výše podpory není neomezená (neznamená to, že když byste měli plat 100 000 Kč, tak že vaše podpora bude 65 000 Kč/měsíčně). Pro podporu v nezaměstnanosti je stanovena maximální výše – pro rok 2018 je to:

  • Maximální podpora v nezaměstnanosti 2018 = 16 682 Kč
  • Maximální podpora při rekvalifikaci 2018 = 18 695 Kč

Podporu v nezaměstnanosti pak dostáváte různě dlouhou dobu – zde záleží na vašem věku:

  • 5 měsíců pokud je vám do 50 roků
  • 8 měsíců pokud je vám od 50 roků do 55 roků
  • 11 měsíců pokud je vám nad 55 roků

Online výpočet výše podpory v nezaměstnanosti

Kalkulačka podpora v nezaměstnanosti 2018
Kdo dal výpověď?
* Pokud je podána výpověď bez vážného důvodu, nebo pokud je pracovní poměr ukončený dohodou (bez vážného důvodu), je podpora v nezaměstnanosti nižší (vážné důvody pro výpověď definuje zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, konkrétně pak § 5c - podrobněji níže.)
Při výpovědi ze strany zaměstnavatele nebo ze strany zaměstnance, při vážných důvodech, je podpora vyplácena v plné výši.
Při výpovědi z důvodu hrubého porušení pracovní kázně, pak nárok na podporu nevzniká vůbec
Odstupné od zaměstnavatele
(počet měsíců s nárokem na odstupné)
Kolik je vám roků?

Čistá mzda

Výpočet

Podpora v nezaměstnanosti při ukončení PP dohodou nebo výpovědí ze strany zaměstnance

U podpory ale také záleží na tom, jakou formou je ukončen pracovní poměr. Pokud je dána výpověď ze strany zaměstnavatele, pak platí výše uvedené rozdělení (65% první dva měsíce, 50% druhé dva měsíce a 45% po zbytek doby).

Jiné je to ale v případě že výpověď dá zaměstnanec, nebo pokud je pracovní poměr ukončen dohodou. V takovém případě záleží na důvodu, proč je dána výpověď. Zákon rozlišuje výpověď nebo ukončení zaměstnání dohodou bez vážného důvodu = pak je po celou dobu podpora jen 45%. Nebo výpověď, ukončení dohodou na základě vážného důvodu. Pak je po celou dobu podpora v plné výši.

Mezi vážné důvody pro ukončení pracovního poměru, při kterých nehrozí sankce v podobě snížené podpory, patří především ukončení pracovního poměru kvůli:

  • nezbytné osobní péči o dítě ve věku do 4 let,
  • nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně uhrazují náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,
  • docházce dítěte do předškolního zařízení a povinné školní docházce dítěte,
  • místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,
  • okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle ust. § 56 zákoníku práce,
  • zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem při zprostředkování zaměstnání, nebo
  • jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo důvodech hodných zvláštního zřetele.

Z čeho se počítá podpora v nezaměstnanosti při skončení zaměstnání nebo po zkušební době?

Výpočet podpory v nezaměstnanosti se provádí z průměrného (hrubého) příjmu z posledního zaměstnání. Průměrný příjem se pak pro účely výpočtu podpory zjišťuje z posledního (ukončeného) kalendářního čtvrtletí. Do toho, jak vysokou budete mít podporu, tedy může vstoupit mimo jiné i to, jestli jste v tomto období čerpali dovolenou, byli nemocní, dostali nějaké odměny atp.

Pokud je zaměstnání ukončeno, a vy jste v posledním zaměstnání pracovali jen kratší dobu než 3 měsíce, třeba protom že jste byli ve zkušební době, pak se nemusí výše podpory počítat z průměrného příjmu. Typicky – zvláště při výpovědi ze zaměstnání ve zkušební době, není možné spočítat průměrný příjem za předchozí kalendářní čtvrtletí. V takovém případě se pak počítá tzv. „pravděpodobný“ výdělek, který vychází z toho, kolik peněz byste si vydělali, pokud byste v zaměstnání pracovali dostatečně dlouho.

Má nárok na podporu i OSVČ

Pokud OSVČ přeruší nebo úplně ukončí svou živnost, můžete mít při splnění příslušných podmínek nárok na podporu v nezaměstnanosti, tak jako ji mají i zaměstnanci. I u OSVČ musí být splněna podmínka minimální doby účasti na důchodovém pojištění v délce 12 kalendářních měsíců za poslední dva roky (OSVČ si tedy v posledních 2 letech musel sám platit nejméně 12 měsíců sociální pojištění).

U OSVČ se ale výše podpory nepočítá z příjmu. U OSVČ se podpora v nezaměstnanosti spočítá na základě vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Což je defakto jedna polovina z jeho „zisku“ (z příjmu od kterého se odečtou náklady). Takže když bude mít OSVČ obrat 1 milión korun, ale současně uplatní náklady ve výši 60%, pak je jeho „zisk“ 400 tisíc korun. Podpora by se mu tedy vypočítala z částky 200 tisíc korun, která se rozdělí na 12 měsíců – průměrný příjem OSVČ pro účely podpory v nezaměstnanosti by tedy byl 16 667 Kč.

Podpora v nezaměstnanosti pro studenty?

Bude mít student, který po skončení studia nenajde zaměstnání nárok na podporu? Vzhledem k tomu že za studenta nikdo neplatí důchodové pojištění a samotná doba studia se mu tedy nijak nezohlední. Nezaměstnaný student bude mít nárok na podporu jen v případě, že v posledních dvou letech během studia pracoval v zaměstnání (které zakládalo účast na důchodovém pojištění).

Podpora v nezaměstnanosti po skončení rodičovské

Po skončení rodičovské dovolené má žena (nebo otec dítěte, pokud by byl na rodičovské on), nárok na podporu v nezaměstnanosti. Na rozdíl od výše uvedeného příkladu se studenty se totiž doba strávená na rodičovského započítává mezi oněch 12 měsíců (jako tzv. náhradní doba). I žena, která skončila pracovní poměr už před rodičovskou, tedy má po jejím skončení nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Podpora po skončení rodičovské je ale velmi nízká. Tím, že se u ženy po rodičovské nedá spočítat nějaký průměrný příjem, se při stanovení výše podpory vychází z průměrné mzdy v ČR za 1 až 3 čtvrtletí předchozího roku.

A výsledná podpora je pak 15% za první dva měsíce, 12% za druhé dva měsíce a 11% za zbytek doby, po kterou je nárok na podporou (závisí na věku žadatele).

Brigáda (přivýdělek) pro nezaměstnané na Úřadu práce

Když jste na Úřadu práce jako nezaměstnaní, nesmíte mít žádný jiný příjem, abyste mohli dostávat podporu v nezaměstnanosti. Pokud tedy berete podporu, nesmíte pracovat ani na nějaké brigádě ani jinou formou.

Jiné je to v situaci, kdy již nemáte nárok na podporu v nezaměstnanosti. V takovém případě si můžete přivydělat (třeba formou práce na DPP). Výše příjmu je ale limitována. Maximálně si za jeden měsíc smíte vydělat jednu polovinu minimální mzdy. Tedy maximálně 6100 Kč (minimální mzda v roce 2018 je 12 200 Kč).

Pokud jste nezaměstnaná a zahájíte nějakou práci, musíte tuto skutečnost ihned (nejpozději v den zahájení) nahlásit na Úřad práce. A také pak budete muset každý měsíc dokládat, kolik jste si vydělali, a že jste nepřekročili limit.

Provozovatel tohoto webu neodpovídá za správnost a aktuálnost zveřejněných údajů. Pro aktuální informace o nároku na jednotlivé sociální dávky navštivte přímo web Ministerstva práce a sociálních věcí (mpsv.cz), nebo se obraťte na příslušný sociální úřad (úřad práce) v místě vašeho trvalého bydliště.