Kalkulačka: Náhrada mzdy za nemoc 2017 (prvních 14 dní)

Pokud onemocníte, nebo se vám stane nějaký úraz, tak pokud jste zaměstnanec, vzniká vám nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele. Tato náhrada mzdy je v době prvních 14 dní na neschopence (resp. vyplácí se za 4 až 14 dny, první 3 dny s výjimkou karantény nedostáváte nic). V následující kalkulačce si můžete spočítat, na jak vysokou náhradu mzdy máte nárok v roce 2017.

Výpočet náhrady mzdy za nemoc během prvních 14 dní

Na rozdíl od nemocenských dávek (od 15 dne pracovní neschopnosti), je náhrada mzdy vyplácena pouze za skutečně neodpracované směny. Pro výpočet je tedy nutné zadat průměrnou hodinovou mzdu (najdete buď v pracovní smlouvě nebo třeba na výplatní pásce), a také počet skutečně neodpracovaných směn/hodin. Pokud je nařízena karanténa (nařizuje lékař), pak je nárok na náhradu mzdy již od prvního dne. Pokud není karanténa, tak až za 4 až 14 den.

Kalkulačka náhrada mzdy 2017
Průměrná hodinová mzda

Počet hodin hodin pracovní neschopnosti
pro náhradu mzdy od 3 dne (*)

Byla nařízena karanténa?
Počet hodin hodin karantény (**)

Výpočet

(*) Náhrada mzdy se poskytuje v době prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti za pracovní dny a za placené svátky. Náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel od 4 dne pracovní neschopnosti, resp. od 25 neodpracované hodiny.

(**) V případě, že je nařízena karanténa, pak náhrada mzdy náleží již od prvního dne.

Náhrada mzdy za prvních 14 dní nemoci

Jak již bylo zmíněno výše, je rozdíl mezi náhradou mzdy a nemocenskými dávkami:

Náhrada mzdy během prvních 14 dní

  • platí zaměstnavatel, na základě neodpracovaných směn
  • na náhradu mzdy není nárok, pokud nemoc vznikne po skončení pracovního poměru
  • na náhradu mzdy nemají „nárok“ OSVČ
  • výše náhrady mzdy se odvíjí od průměrné hodinové mzdy
  • je zaplacen i „placený“ svátek

Nemocenské dávky (od 15 dne pracovní neschopnosti)

  • vyplácí se na základě nemocenského pojištění
  • vyplácí buď zaměstnavatel, nebo ČSSZ
  • vyplácí se za každý kalendářní den (včetně svátků nebo víkendů)
  • nárok na nemocenské dávky může být i po skončení pracovního poměru = je zde ochranná lhůta 7 dní pro nemocenské dávky, nebo 180 dní pro peněžitou pomoc v mateřství
  • nárok mají i OSVČ, pokud si platí nemocenské pojištění a splňují všechny podmínky
  • výše nemocenských dávek se odvíjí od denního vyměřovacího základu

Kalkulačka pro výpočet výše nemocenské v roce 2017

V tomto článku se dále zabýváme jen náhradou mzdy od zaměstnavatele za prvních 14 dní pracovní neschopnosti. Pro informace a výpočet nemocenské od 15 dne se podívejte třeba na tyto kalkulačky:

Nemocenská za první 3 dny v roce 2017

I v roce 2017 (stejně jako v několika předchozích letech), i nadále platí, že první 3 dny na neschopence jsou „neplacené“. Zaměstnanec tedy nedostává ani náhradu mzdy ani nemocenské dávky.

Jedinou výjimkou je situace, kdy je nařízena karanténa (např. z důvodu nějaké infekční nemoci). Pak má zaměstnanec nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele i za prvních 14 dní.

Kolik je náhrada mzdy za prvních 14 dní v roce 2017?

Výše náhrady mzdy za prvních 14 dní vychází z průměrné hodinové mzdy (hrubá mzda), za předchozí kalendářní čtvrtletí. V případě, že u zaměstnance není možné určit tento průměrný příjem (například proto že zaměstnanec pracoval méně než 21 dní), pak se používá tzv. „pravděpodobný výdělek“.

Tento průměrný příjem se pak (podobně jako i u nemocenských dávek) redukuje (snižuje se):

  • 1 redukční hranice = od 1. 1. 2017 se do částky 164,85 Kč se započítává 90%, tedy maximálně 148,365 Kč
  • 2 redukční hranice = od 1. 1. 2017 se 164,85 Kč do 247,10 Kč se započítává 60%, tedy maximálně 49,35 Kč
  • 3 redukční hranice = od 1. 1. 2017 se 247,10 Kč do 494,20 Kč se započítává 30%, tedy maximálně 74,13 Kč
  • Vše nad 494,20 Kč se již nezapočítává
  • Maximální redukovaný hodinový výdělek je pak 271,845 Kč

Výše náhrady mzdy je pak 60% z takto snížené (redukované) hodinové mzdy.

Kontrola během nemocenské za prvních 14 dní

Během celé doby pracovní neschopnosti provádí kontroly práce neschopných zaměstnanců příslušný orgán nemocenského pojištění pověřenými zaměstnanci. Tedy jak v době prvních 14 dní, tak i následně.

V době prvních 14 dní pak je oprávněn provést kontrolu i zaměstnavatel (nebo jím pověřená osoba). Stejně tak může zaměstnavatel podat podnět k provedení kontroly. V tom případě je pak orgán nemocenského pojištění povinen do 7 dnů kontrolu provést.

Rozhodně tedy neplatí, že během prvních 14 dní by kontrola přijít nemohla

Pracovní neschopnost během zkušební doby

Obecně platí, že během zkušební doby může být pracovní poměr ukončen v zásadě kdykoliv, bez udávání nějakého důvodu. Tuto možnost má jak zaměstnanec, tak i zaměstnavatel. Na rozdíl od pracovního poměru na dobu určitou nebo neurčitou, kdy během pracovní neschopnosti zaměstnavatel nesmí dát zaměstnanci výpověď, během zkušební doby může dojít k ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatel téměř kdykoliv.

Aby ale zaměstnanec v pracovní neschopnosti, který je ve zkušební době, nepřicházel o náhradu mzdy od zaměstnavatele, je zde určitá ochranná lhůta v délce 14 dnů. Tedy ve stejné délce, po kterou zaměstnanci náleží náhrada mzdy. K ukončení pracovního poměru ve zkušební době (když je zaměstnanec na neschopence), tak může dojít až po těchto dvou týdnech.

Provozovatel tohoto webu neodpovídá za správnost a aktuálnost zveřejněných údajů. Pro aktuální informace o nároku na jednotlivé sociální dávky navštivte přímo web Ministerstva práce a sociálních věcí (mpsv.cz), nebo se obraťte na příslušný sociální úřad (úřad práce) v místě vašeho trvalého bydliště.