Kalkulačka – jak je placená nemocenská 2017?

Přepravili, jsme pro vás aktualizovanou verzi kalkulačky pro výpočet výše nemocenských dávek v roce 2017. Sami si tak můžete spočítat, kolik peněz můžete dostat v době pracovní neschopnosti (pokud v roce 2017 onemocníte nebo budete mít nějaký pracovní úraz). Podíváme se také na to, kdy máte nárok na „placenou“ nemocenskou, a jak se počítá výše nemocenských dávek v roce 2017.

POZOR: Tento článek a kalkulačka již nemusí být aktuální

Tento článek a kalkulačka již nemusí být aktuální. Mohou zde být uvedeny informace, které nejsou pro tento rok platné. Aktuální informace a kalkulačku pro letošní rok najdete: Kalkulačka nemocenská 2018.

Výpočet výše nemocenské v roce 2017

Kalkulačka nemocenská 2017
Měsíční hrubá mzda
(průměr za posledních 12 měsíců)

Hodinová hrubá mzda
(průměr za předchozí čtvrtletí)

Byla nařízena karanténa?
Výpočet

U nemocenských dávek se v naší kalkulačce používá zjednodušený výpočet. Ten vychází pouze z průměrné měsíční hrubé mzdy za posledních 12 měsíců. Pokud celkový příjem za posledních 12 měsíců byl jiný, může být skutečně vyplacená nemocenská odlišná.

U náhrady mzdy za prvních 14 dní pracovní neschopnosti je v naší kalkulačce použitý zjednodušený výpočet. Skutečná výše náhrady mzdy se odvíjí od počtu pracovních hodin v předchozím kalendářním čtvrtletí a od počtu pracovních hodin, za které náleží náhrada mzdy při pracovní neschopnosti.

Kolik je nemocenská v roce 2017

Pro výpočet výše nemocenské jsou v roce 2017 určující tzv. redukční hranice. Ty jsou pro rok 2017 nastaveny takto:

  • První redukční hranice je 942 Kč – při výpočtu výše nemocenské 2017 se do této částky započítá 90%
  • Druhá redukční hranice je 1412 Kč – při výpočtu výše nemocenské 2017 se do této částky (od 942 do 1412 Kč) započítá 60%
  • Třetí redukční hranice je 2824 Kč – při výpočtu výše nemocenské 2017 se do této částky (od 1412 do 2842 Kč) započítá 30%
  • Cokoliv nad 2842 Kč již na výslednou výši nemocenské nemá vliv

Výsledná výše nemocenské je 60% z redukovaného vyměřovacího základu.

Nemocenská za prvních 14 dní v roce 2017

Základní podmínky pro výpočet výše nemocenské se v roce 2017 nijak zásadně neliší od těch v předchozích letech. Mění se v zásadě pouze redukční hranice, které hrají roli pro určení výše nemocenských dávek. Základní podmínky jsou stále stejné.

I nadále tedy platí, že za první 3 dny pracovní neschopnosti nedostávají zaměstnanci (a ani OSVČ) nic. Ani nemocenskou a ani náhradu mzdy od zaměstnavatele. Za 4 až 14 den pracovní neschopnosti pak mají zaměstnanci nárok na náhradu mzdy, a to za skutečně neodpracované směny. OSVČ za prvních 14 dní nedostávají stále nic.

To samé platí i pro ty, kdo začnou marodit až po skončení zaměstnání (ochranná lhůta je 7 dní). Za prvních 14 dní nemají nárok na nic, od 15 dne pak dostávají nemocenské dávky.

Nemocenská po skončení zaměstnání

V reálném životě mohou nastat různé situace. Tedy onemocnět může i ten, kdo právě ukončil zaměstnání, nebo ten, kdo je třeba již ve výpovědní lhůtě.

Pokud někdo onemocní nebo má nějaký úraz až po skončení zaměstnání, pak se na něj vztahuje tzv. ochranná lhůta. Ta je 7 kalendářních dní. Pokud je pracovní neschopnost zahájena do 7 dní (od ukončení pracovního poměru), pak je nárok na nemocenské dávky, stejně jako u zaměstnanců. Rozdíl je zde v tom, že za prvních 14 dní dotyčný nedostáváte nic (již zde není žádný zaměstnavatel, který by mohl platit náhradu mzdy), ale od 15 dne již má nárok na nemocenské dávky.

Neschopenka a výpověď

Obecně platí, že doba, kdy je zaměstnanec na „neschopence“, tak se na něj vztáhuje ochranná lhůta. Takový zaměstnanec tedy nemůže dostat výpověď (s výjimkou několika konkrétních situací, které poměrně jednoznačně specifikuje zákon – třeba pokud by došlo k zániku zaměstnavatele).

Pokud zaměstnanec dostane výpověď před začátkem neschopenky (pracovní neschopnosti), a jeho výpovědní doba má skončit během doby kdy je v PN, pak se na dobu pracovní neschopnosti tato výpovědní lhůta „přeruší“ (pozastaví), a pokračuje až po ukončení neschopenky, kdy doběhne zbytek výpovědní lhůty.

Pozn.: zaměstnanec ale může souhlasit s tím, že jeho pracovní poměr bude ukončen již v době trvání pracovní neschopnosti – pokud toto sdělí zaměstnavateli, pak může být pracovní poměr ukončen k datu ukončení výpovědní lhůty

Pokud zaměstnanec dostane výpověď s výpovědní lhůtou například 2 měsíce, a během této výpovědní lhůty je třeba jeden měsíc v pracovní neschopnosti, pak se tím výpovědní lhůta nijak neprodlužuje, ale zaměstnání skončí po uplynutí oněch dvou měsíců

Neschopenka a pracovní poměr na dobu určitou

Pokud má někdo pracovní poměr na dobu určitou, a onemocní tak, že v pracovní neschopnosti, zatímco jeho pracovní poměr „normálně“ zanikne k datu, který je sjednán. Zde tedy není žádná ochranná doba jako u výpovědi ze zaměstnání, kterou jsme popisovali v předchozích odstavcích.

Neschopenka na Úřadu práce nebo během rodičovské

Pokud někdo onemocní třeba v době, kdy je nezaměstnaný a vedený v evidenci úřadu práce, tak nemá nárok na placenou nemocenskou. To je dáno tím, že v této době za něj nikdo neplatí nemocenské pojištění. Nárok by byl pouze v případě, kdy zaměstnanec ukončí zaměstnání, nastoupí na úřad práce, ale ještě v rámci ochranné lhůty 7 dní onemocní. Pak by i jako nezaměstnaný dostával placenou nemocenskou.

Ale i nezaměstnaný může mít „neschopenku“. Ta má smysl jako „omluvenka“ pro úřad práce, proč dotyčný nemůže chodit na dohodnuté schůzky nebo pohovory. Nárok na nemocenské dávky ale vystavením neschopenky nevzniká.

Podobné je to třeba i během rodičovské dovolené. Pokud žena (nebo muž), který je na rodičovské dovolené a čerpá rodičovský příspěvek, onemocní, tak mu tím nevzniká nárok na nemocenské dávky.

Kontrola během nemocenské

Během pracovní neschopnosti a zvláště pokud jsou vypláceny nemocenské dávky, je nutné dodržovat léčebný režim. To zahrnuje především dobu povolených vycházek. Mimo povolené vycházky se musí nemocný zdržovat „doma“ (resp. v místě, které je uvedeno na neschopence).

Maximální vycházky během pracovní neschopnosti mohou být povoleny na 6 hodin denně v rozmezí 7:00 až 19:00. Delší vycházky nejsou možné.

Pokud si říkáte, že na vás kontrola nemůže přijít, když je tolik nemocných, tak byste měli být pozornější. Jen za tok 2016 bylo provedeno asi 120 tisíc kontrol. V průměru je tak během pracovní neschopnosti kontrolován cca každý 10 nemocný. Při kontrolách bylo také zjištěno cca 2600 porušení podmínek s příslušným postihem.

Kontrola během pracovní neschopnosti může přijít „kdykoliv“. Během prvních 14 dní může kontroly provádět i zaměstnavatel (buď osobně, nebo prostřednictvím najaté firmy). ČSSZ (resp. místně příslušná OSSZ) pak může kontroly provádět kdykoliv. Kontrola navíc může být provedena i opakovaně. A pokud je důvodné podezření tak může být kontrolka provedena i v pozdních večerních hodinách.

Během kontroly na neschopence také nestačí být „jen doma“. Pokud dotyčného kontrola zastihne sice doma, ale třeba jak pracuje na zahradě, nebo maluje byt tak to také asi není zcela v pořádku.

Provozovatel tohoto webu neodpovídá za správnost a aktuálnost zveřejněných údajů. Pro aktuální informace o nároku na jednotlivé sociální dávky navštivte přímo web Ministerstva práce a sociálních věcí (mpsv.cz), nebo se obraťte na příslušný sociální úřad (úřad práce) v místě vašeho trvalého bydliště.