Kalkulačka alimenty v roce 2017

Zajímalo by vás, na jak vysoké alimenty máte nárok při rozvodu? Jaká je maximální nebo minimální výše výživného, jaké byste mohli na dítě získat u soudu? Podle čeho se vlastně určuje výše alimentů? Kdo má povinnost platit alimenty, a co dělat, když se tak neděje?

Na tyto a další otázky se vám pokusíme odpovědět v tomto článku. Najdete zde i kalkulačku pro orientační výpočet výše výživného.

Kdo má povinnost platit alimenty, tedy výživné?

Příslušné zákony rozlišují několik různých případů vyživovací povinnosti. Tak například mají vyživovací povinnost rodiče vůči svým dětem, a to až do doby, než se dítě zvládne samo uživit.

Stejně tak má ale i dítě vyživovací povinnost vůči svým rodičům – třeba pokud je rodič již starý, bez příjmů, ve hmotné nouzi apod. V takovém případě mají naopak děti povinnost zajistit odpovídající životní standart svému rodiči.

Platí i vyživovací povinnost otce vůči matce dítěte. Tedy otec dítěte má povinnost platit alimenty nejenom na dítě, ale do 2 let po porodu má vyživovací povinnost vůči matce, která dítě porodila.

Asi nejčastěji je ale stále otázka alimentů řešena především ve vztahu rodiče a nezletilé, nezaopatřené dítě/děti. A na tuto situaci se zaměříme především.

Výpočet výše výživného v roce 2017

V následující kalkulačce si můžete orientačně propočítat výši výživného. Výpočet výše alimentů vychází z čisté mzdy toho, kdo má povinnost platit alimenty.

Kalkulačka výživné (alimenty)
Čistá mzda povinné osoby (*)

Jaký je věk dítěte
Výpočet
(*) Pro výpočet se zadává průměrný čistý měsíční výdělek povinné osoby. V případě že povinná osoba nedoloží svoje příjmy, počítá se jako průměrný čistý měsíční příjem částka, která odpovídá 25 násobku životního minima jednotlivce (tj. v roce 2017 je to 25x3410 = 85 250 Kč).

Kolik by mělo být výživné na dítě?

Pro určení výše výživného jsou možné v zásadě pouze dva způsoby – buď se rodiče na nějaké výši alimentů dohodnou. Pak je to věc jejich vzájemné dohody, jaká částka bude pro oba akceptovatelná.

V případy dohody o výživném je ale vždy lepší, mít ji sepsánu písemně (i když jsou vztahy mezi oběma rodiči dobré, v budoucnu se to může změnit a je tak lepší mít alimenty ošetřeny písemně).

Pokud se rodiče vzájemně nedohodnou, je nutné obrátit se na soud, který stanoví odpovídající výši výživného. Soud zde vychází z toho, že životní úroveň dítěte by měla být srovnatelná, jako životní úroveň rodičů. Pokud má tedy rodič, kterému je stanovena povinnost platit výživné, nadprůměrná příjmy, pak může být i výše alimentů podstatně vyšší než u jiné osoby, která má nízké příjmy.

Vzorec pro výpočet výživného?

Je nutné říci, že neexistuje žádný vzorec pro výpočet výše výživného. Doporučené hranice pro maximální nebo minimální výši alimentů ani není zakotvena v žádném z právních předpisů. Existuje pouze několik let staré doporučení ministerstva spravedlnosti. To je ovšem pouze doporučení. Je pravda, že řada soudců se tímto doporučením řídí, ale není to jejich povinnost

Doporučená výše výživného na dítě v roce 2017

Doporučená výše výživného určuje, jako procentuální podíl z příjmu povinné osoby (tedy toho kdo má povinnost platit alimenty). V následující tabulce můžete vidět doporučené rozpětí minimální a maximální výše alimentů v závislosti na věku dítě. Pokud by byla povinnost platit výživné za více děti, pak by výživné za jedno dítě mělo být spíše při té nižší hranici.

Kategorie Věk dítěte Procentuální rozmezí
1. 0 – 5 let 11 – 15 %
2. 6 – 9 let 13 – 17 %
3. 10 – 14 let 15 – 19 %
4. 15 – 17 let 16 – 22 %
5. 18 a více let 19 – 25 %

Kdy končí povinnost platit výživné?

Mnoho lidí se domnívá, že povinnost platit alimenty končí „automaticky“ ve chvíli kdy má dítě 18 roků. Nebo když ukončí docházku do školky. Tak tomu není.  Nárok na alimenty má dítě až do té doby, dokud se není schopné samo uživit.

Pokud například dítě po 18 roce dále studuje (střední, vyšší odborná, vysoká škola), má i nadále nárok na výživné. Stejně tak má nárok i dítě, které ukončilo školu a je nezaměstnané – i v tom případě může trvat vyživovací povinnost – záleží na individuálním posouzení, zda je nějaká objektivní příčina, proč dítě nepracuje. Naopak pokud dítě začne pracovat už před 18 rokem, a má dostatečně vysoké příjmy, může vyživovací povinnost skončit ještě před dosažením 18 roků.

Pokud je povinnost platit alimenty stanovena soudem, je nutné o ukončení této povinnosti požádat soud.

Co dělat když vám dluží alimenty

Neplacení výživného je trestným činem (pokud je výživné neuhrazeno 4 měsíce a déle) za který hrozí i nepodmíněný trest odnětí svobody. Pokud vám tedy dluží výživné již delší dobu, je určitě vhodné obrátit se na Polici ČR – obvykle to funguje jako velmi silný argument, aby dlužník zase začal platit.

Standardní postup vymáhání dlužného výživného je obrátit se na exekutora. Při vymáhání alimentů je několik odlišností, oproti vymáhání jiných dluhů. U výživného není potřeba exekutorovi platit zálohu za jeho služby. Exekutor také může z důvodu dluhu na alimentech dotyčnému zablokovat třeba řidičský průkaz – což pokud daná osoba potřebuje řidičák k výkonu zaměstnání je opět velmi silný argument pro to, aby začal dluh splácet.

Exekutor má také celou řadu možností jak dlužné výživné vymáhat – od zablokování účtu v bance, přes exekuční srážky ze mzdy po zabavení majetku.

Výživné od Úřadu práce?

Bohužel ale minimálně v části případů bývá i exekutor neúspěšný. Je řada situací kdy povinný nemá žádný majetek, ani žádné příjmy. V takovém případě je pak výživné nevymahatelné. Vláda nebo poslanci již několikrát řešili, aby v takovém případě bylo výživné hrazeno státem, který by pak případně převzal úlohu „vymahače dluhu“.

Posledním takovým návrhem je, že v případě neplacení výživného by dítě mělo nárok na 1,2 násobek životního minima, tedy 2088 Kč (dítěte 6 roků), 2568 Kč (dítě 6 – 15 roků) nebo 2940 Kč (dítě 15 – 26 roků). Jednalo by se o „zálohové výživné“ které by platil stát. Tento návrh ale zatím nebyl finálně schválen.